České Budějovice

Z BCD Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Hlavní strana >> Akce

Obsah

Plán cesty

  • Sraz: 6:15 - 6:20 Divoká Šárka
  • Tramvaj 26 - 6:25 Divoká Šárka > 6:57 Hlavní nádraží
  • Vlak: Odjezd - 7:14 Praha, hl.n. > 10:04 ČB
  • Vlak: Příjezd - 15:54 ČB > 18:40 Praha, hl.n.

Cena

  • SONE+ R (2 dospělí + 1 dítě) - 390,-
  • 1 junior pas zpáteční - 204,-
  • celkem - 594,-...148,5,-/os.

Základní informace

Toto město má dvě nesporná prvenství: největší středověké náměstí ve střední Evropě a první koněspřežní dráhu. Mnozí čeští i zahraniční znalci k tomu přidávají i třetí světové prvenství: nejlepší pivo.

Pamětihodnosti

Historické jádro

Historické jádro Českých Budějovic, městská památková rezervace, se rozkládá kolem velkého čtvercového náměstí (dnes nám. Přemysla Otakara II.), pocházejícího již z doby založení města ve 13. stol. Je zají[mavé, že většina domovních parcel na náměstí má dodnes stejnou výměru, jakou měly v r. 1263. Po obvodu náměstí a ve všech přilehlých hlavních ulicích se zachovaly domy s loubím v rozsahu, jaký nemá ve střední Evropě obdoby. DochovaIy se četné gotické portály, arkády loubí, bezžebrové gotické klenby loubí s lomenými čely a základ půdorysů jednotlivých domů, renesanční klenby z 16. stol. a četná průčelí z této doby. Pro Č. Budějovice je charakteristické renesanční průčelí se sgrafitovým rámovím oken.

Renesanční radnice

Renesanční radnici, postavenou r. 1555 V. Fuggeralem, přestavěl barokně v l. 1727-30 prominentní architekt A. E. Martinelli. Odborníci ji považují za druhou nejkrásnější správní budovu z doby baroka (po Chebu) v Čechách. Uprostřed náměstí (na místě bývalého pranýře) stojí krásná Samsonova kašna, postavená v l. 1720 až 1727 podle návrhu jezuity F. Bauguta a J. Rappa. Plastická výzdoba Samsona se Ivem a sochami Atlantů je dílem J. Dietricha a kamenického mistra Z. Horna.

Kostel sv. Mikuláše a kaple Úzkosti Páně

Kaple Úzkosti Páně
Zvětšit
Kaple Úzkosti Páně

Za jihovýchodním rohem náměstí se nachází katedrální kostel sv. Mikuláše, původně gotický kostel z 13. stol., který získal dnešní popodobu po barokní přestavbě v letech 1641-49 (J. Cipriano, F. Canevalle). Průčelí kostela upravil v l. 1686-88 G.de Maggi. Hodnotný interiér pochází převážně ze 17. a druhé pol. 18. stol. V jedné z jeho kaplí byly za třicetileté války uloženy české korunovační klenoty. Za presbytářem kostela byla v l. 1727-31 postavena barokní kaple Úzkosti páně.

Kaple Úzkosti Páně stojí v Českých Budějovicích za presbytářem kostela sv. Mikuláše tak, že by mohla být považována za jeho součást. Byla postavena zřejmě na místě zaniklé gotické kaple sv. Jakuba. Roku 1785 byla kaple v rámci josefínských reforem zrušena, znovu byla obnovena roku 1855. Kaple je čtyřboká stavba se zaoblenými nárožími a dvěma věžičkami v průčelí. Loď je zaklenuta kupolí s nástropní malbou J.A. Schöpfa „Bůh Otec s anděly“, oltář neznámého mistra zdobí obraz Krista na hoře Olivetské. [1]

Černá věž

Černá věž
Zvětšit
Černá věž

U kostela stojí volně jedna z českobudějovických dominant - Černá věž. Byla dostavěna v roce 1577 a sloužila jako hláska a zvonice. Věž je vysoká 72,29 m. Ochoz je ve výšce 46 m nad zemí a vede k němu 225 schodů.

Černá věž byla postavena v letech 1549 – 1577. Její stavbu začal stavitel Hans Spatz, dalšími byli Lorenz a Vincent Fugeral. Spodní část věže je v gotickém slohu a horní část s ochozem a kopulí v renesančním slohu. Název Černá věž vznikl až v dalším století, snad v souvislosti s požárem. První velkou opravou prošla věž v roce 1697 po velkém požáru, který zničil přes polovinu města. Další byly v letech 1809, 1848, 1980 – 1985 o čemž byly vždy uloženy dokumenty do kopule věže.

Původně bylo na věži 7 zvonů. Bummerin (r. 1723, 3,7 t), Marta (r. 1723, 1,75 t), Octava (r. 1723), Maria (r. 1684), Stříbrný (r. 1630), Poledník a Umíráček (r. 1705). Poledník byl za druhé světové války roztaven. Od roku 1995 má věž opět 7 zvonů a tím sedmým je zvon Budvar (r. 1995, 1,1 t), který můžete slyšet vždy v poledne. Sám jsem však na věži našel jen pět zvonů. [2]

  • Duben až červen a září až říjen, 10:00 h – 17:45 h kromě pondělí
  • Červenec a srpen 10:00 h – 17:45 h denně

Dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie

Dominikánský klášter
Zvětšit
Dominikánský klášter

Za severozápadním rohem náměstí se nachází nejstarší stavba ve městě - dominikánský klášter s kostelem Obětování P. Marie. Klášter založený r. 1265 Přemyslem Otakarem II. byl dostavěn za účasti pražské Parléřovy huti v l.1340-70. Cennou středověkou památkou je čtvercový klášterní ambit ze 14. stol., zaklenutý křížovou žebrovou klenbou na bohatě profilovaných kuželových konzolách. V 15. stol. byla přistavěna pozdně gotická zvonice, tzv. Bílá věž, její barokní báň pochází z 18. stol. V klášterní zahradě se nachází zajímavá galerie barokních soch.

Solní brána

Solní brána je téměř zapomenutou součástí městského opevnění Českých Budějovic. Nalezneme ji západně od náměstí na konci Radniční ulice směrem k soutoku Malše a Vltavy. Slohově je brána obtížně zařaditelná, snad mohla být založena již Přemyslem Otakarem II. v souvislosti s jeho příkazem zajistit přístup k vodě. Brána je patrová budova čtvercového půdorysu zastřešená nízkou stanovou střechou s průjezdem klenutým do segmentového oblouku. [3]

Zbrojnice / solnice a pivnice

Solnice
Zvětšit
Solnice

V sousedství kláštera stojí zbrojnice (později sklad soli), postavená r. 1531 a završená vysokým patrovým ozubeným štítem se střílnami a kamennými maskami. Dnes budova slouží Jihočeskému motocyklovému muzeu v jehož expozici lze shlédnout na 90 historických motocyklů od roku 1899 po současnost, historická jízdní kola a další zajímavosti z oblasti letectví a automobilismu. [4] Solnice je obdélná renesanční budova s vysokým stupňovitým štítem se střílnami a kamennými maskami. Nedaleko, na rohu Krajinské a Hroznové ulice, se nacházejí renesanční budovy někdejších masných krámů z r. 1531. Dnes je tu pivnice, ve které se čepuje světoznámé českobudějovické pivo Budvar.

Klášter kapucínů s kostelem Sv. Anny

Kostel sv. Anny byl součástí kapucínského kláštera (dnes pedagogická fakulta) postaveného počátkem 17. století. Kostel samotný byl postaven v letech 1615-21. Roku 1709 byl přestaven, roku 1786 v rámci josefínských reforem i s klášterem zrušen. S obnovením roku 1804 přišla i empírová přestavba. Od roku 1988 je v kostele koncertní síň Otakara Jeremiáše Jihočeské komorní filharmonie, v budově je také galerie Zlatý kříž.

Kostel je v duchu kapucínské architektury jednoduchá jednolodní stavba s dvěma kaplemi po severní straně. Obdélná loď je valeně klenutá, do přestavby na koncertní síň byla vybavená oltářem z poloviny 18. století s obrazem sv. Anny vyučující P. Marii z roku 1773.

Kostel Nejsvětější Trojice

Špitální, pozdně gotický kostel Nejsvětější Trojice byl založen roku 1515 při tehdejším morovém špitále. Nástěnné ornamentální a nástropní figurální malby jsou dílem F. J. Prokyše z r. 1763. Ze stejné doby pochází i bohatě řezaný rokokový oltář, šest řezaných svícnů a kované nástěnné rokokové svícny.

Barokní sochy

Na Piaristickém náměstí se nachází řada barokních soch. Sousoší Kalvárie je dílem J. Dietricha z r. 1741, sloup NejsvětějšíTrojice na trojbokém podstavci pochází ze stejné doby. Husův sbor na Palackého náměstí zdobí soubor plastik (M. J. Hus, Petr Chelčický a reliéf Ukřižování) od Fr. Bílka z r. 1924. Pamětní deska básníku 0. Mokrému v městských sadech je dílem stejného umělce.

Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa stojí v místech původní osady před založením města (13. stol.). Raně gotická stavba byla v pol. 15. stol. přestavěna pozdně goticky a upravena v16.století.

Kostel sv. Jana Křtitele

Na Lineckém předměstí se nachází pseudorománský kostel sv. Jana Křtitele, dokončený roku 1915, s oltářním obrazem Oslavení sv. Jana Křtitele od znamého umělce F. A. Maulperlsche (1760), který sem byl přemístěn ze zrušeného oltáře v katedrálním kostele sv. Mikuláše.

Železná panna (Spilhaybl)

Železná panna
Zvětšit
Železná panna

Jednou ze zajímavých památek v Českých Budějovicích je věž Železná panna, ke které dojdeme z nám. Přemysla Otakara II. Biskupskou ulicí. Věž se nachází v těsném sousedství Biskupské zahrady na Zátkovo nábřeží při soutoku Malše a Vltavy. Tato hradební věž ze 14. století byla součástí opevnění města. Jméno Železná panna získala podle mučidla, jež bylo podle pověstí ve věži používáno. Věž je čtyřpatrová, čtvrté patro je odsazené s valbovou střechou. V roce 1612 do věže uhodil blesk a byla přestavěna. Původně byl přístup do věže v úrovni 1. patra, ale později byl probourán vchod z přízemí. [5]

Rabštejnská věž

Je to původně gotická věž s vysokou valbovou střechou, ochozem vysazeným na krakorcích a arkýři pochází ze 14. století, její dnešní podoba je výsledkem pozdně gotických (v polovině 15. století) a renesančních úprav. V polovině 19. století následovaly ještě pozdně klasicistní úpravy. Věž byla před několika roky důkladně zrekonstruována a dnes v ní jsou městské byty.

Další památky

Z novějších staveb si zaslouží pozornost budova Jihočeského muzea (zal. r. 1877), kterou postavil v novorenesančním slohu plzeňský stavitel V. Schwedter, a novorenesanční Městský dům kultury (dříve Německý dům) proti muzeu, dílo I. Ullmanna a K. Schmidta z l.1871-72. [6]

Osobní nástroje