Říp

Z BCD Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Cesta

  • Praha - Želízy (zastávka - Čertovy hlavy)
  • Želízy - Krabčice - Rovné
  • Dále po červené stezce až na Říp


Turistické známky

  • Čertovy hlavy - č. 1601 - Obec Želízy, okres Mělník
  • Říp - č.310 - Rotunda Hora Říp, Restaurace Mánes, Krabčice
  • Roudnice nad Labem - č.717 - Infocentrum, Karlovo náměstí


Obsah

Želízy - Čertovy hlavy

Čertovy hlavy jsou asi 9 m vysoké skalní reliéfy dvou obřích (čertovských) hlav vytesaných do pískovcových bloků v borovém lese nad obcí Želízy v okrese Mělník. Jedná se o dílo sochaře Václava Levého z let okolo roku 1840.

Reliéfy jsou v současné době již dosti poškozeny povětrnostními vlivy a zejména lidskou nekázní spočívající v lezení po nich.

Čertovy hlavy jsou volně přístupné po modré turistické značce od obecního úřadu v Želízech. [1]

Klácelka

Klácelka je název pro jeskyni a zároveň pískovcový blok nalézající se v okrese Mělník po levé straně údolí potoka Liběchovky v katastru města Liběchov necelý kilometr jižně od centra obce Želízy .

V jeskyni vytesal ve 40. letech 19. století sochař Václav Levý reliéfy zpodobňující na základě bajky Ferina lišák tehdejšího spisovatele F. M. Klácela ve zvířecích postavách symboly lidských slabostí.

Prostor před jeskyňkou se nazývá Blaník. Zde Václav Levý vytesal reliéfy Jana Žižky, Prokopa Holého, Zdeňka Zásmuckého a postavy trpaslíků kovajících zbraň blanickým rytířům. Na blízké skalce je vytesán kalich.

Reliéfy jsou již značně poškozeny povětrnostními vlivy a nekázní návštěvníků.

Klácelka je volně přístupná po modré turistické značce vedoucí po okruhu z Liběchova přes Želízy a Tupadly okolo dalších děl Václava Levého, jako jsou například Čertovy hlavy zpět do Liběchova.[2]

Říp

Říp (456 m) je zdaleka viditelná hora s románskou rotundou na vrcholu, vystupující z roviny 5 km jižně od Roudnice nad Labem (50°23′ s. š., 14°17′ v. d.); památné místo české mytologie a historie.

Říp je čedičová kupa – pozůstatek třetihorního vulkánu – dnes již značně snížená zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí. Zdejší sodaliticko nefelinický čedič obsahuje kromě olivínu i magnetovec, což způsobuje lokální magnetickou anomálii – na hoře lze pozorovat výchylky střelky kompasu. [3]

Legenda

Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální "vzetí do vlastnictví" okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Boemus). V časněslovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.[2]

Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km jv.). Nejnověji zpracoval pověst roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých.

Stavby na vrcholu

Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Připomíná se k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Jedno z nejznámějších shromáždění se zde uskutečnilo 10. května 1868, kdy byl na Řípu slavnostně vyzdvižen první kámen do základů Národního divadla. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v 70. letech 19. století. Každoroční hlavní pouť se koná v neděli po sv. Jiří (24. dubna).

Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohammedu Mekka, to Čechu má být Říp!“

Návštěvní doba rotundy:

  • duben a říjen: st - ne 9-16
  • květen a září: út - ne 9-17
  • červen, červenec, srpen: út – ne 9-18

Poslední prohlídka začíná 30 minut před koncem otevírací doby; každou 1. neděli v měsíci se od 15:00 koná mše a poslední prohlídka je tedy už 13:30.

  • Délka prohlídky: 30 minut
  • Vstupné: 20 Kč, 10 Kč (invalidé, učitelé a studenti)

Keše

Čertovy hlavy

Klácelka

Říp

Roudnice nad Labem

Osobní nástroje