Žleby, Čáslav, Kačina

Z BCD Wiki

Akce > Akce 2011

Obsah 1 Sobotní výlet s Péťou :-) 1.1 Termín: 1.2 Plán trasy: 2 Zámek Žleby 2.1 Zámecký park 2.2 Otevírací doba a vstupné 3 Čáslav 3.1 Památky: 4 Zámek Kačina 4.1 Zámecký park 4.2 Otevírací doba a vstupné

Sobotní výlet s Péťou :-)

Termín:

• 30.8.2011

Plán trasy:

• 8:00 odjezd z Hořovic (cesta cca 2h 15min)
• 11:00 Zámek Žleby

11:00-12:15 prohlídka zámku

12:15-12:45 prohlídka parku

12:45-13:00 cesta do Čáslavi

• 13:00 Čáslav

13:00-14:00 oběd

14:00-15:20 prohlídka města

15:20-15:45 cesta na Kačinu

• 16:00 Zámek Kačina

16:00-17:00 prohlídka zámku

• 19:00 příjezd do Hořovic

Zámek Žleby

Zámek Žleby tvoří dominantu městečka Žleby, které se nachází na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje, 25 kilometrů od Kutné Hory. Romantický, téměř pohádkový vzhled zámku podtrhují 3 vstupní brány, vysoká válcová věž a napodobenina středověkého opevnění. Kolem zámku je anglický park. K nejatraktivnějším exponátům a zvláštnostem, které si turisté mohou na zámku prohlédnout, patří parohy prehistorického losa, množství pušek a kuší, jezdec v plné zbroji, místnosti vykládané koženými tapetami či dřevem nebo nábytek vykládaný slonovinou. Jindřich z Lichtenburku nechal strážní věž přebudovat na středověký hrad, o kterém jsou první písemné zmínky z roku 1289. V roce 1353 se stal královským majetkem. Anežka ze Žleb hrad prodala v roce 1356 císaři Karlu IV. Mezi panovníky a šlechtou dlouho probíhaly spory o vlastnictví hradu. Během husitských válek byl hrad v roce 1421 zbořen. Páni z Janovic nechali v 15. století na starých základech vybudovat nový hrad. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Zámek později také prošel barokní i rokokovou přestavbou. V roce 1746 zámek získali Auerspergové, kteří ho vlastnili téměř dvě století a kteří zámku vtiskli dnešní romantickou podobu. V roce 1945 byl zámek zestátněn.[1]

Zámecký park

Zámecký park ve Žlebech o rozloze cca 24 ha vznikl v souvislosti s romantickou přestavbou zámku ve druhé polovině 19. století podle představ svého tvůrce, knížete Vincence Karla Auersperka. Při budování parku bylo záměrně využito strmého hradního svahu i kaňonovitého meandru řeky Doubravy, které dodnes dodávají zámeckému parku v anglickém stylu na dramatičnosti i půvabu zároveň. K tomu nemalou měrou přispívá nejen přemostěný vodopád, kterým do Doubravy ústí říčka Hostačovka a šumící splav pod zámkem, ale i množství rhododendronů, pěstovaných na rozsáhlých parkových plochách pod zámkem. V parku se uplatňuje i řada historizujících staveb, připomínajících „středověkou hradní architekturu“. Hradební zdi, věžičky s cimbuřím, hlásky i brány, navazující na zámecké budovy, tak věrně dotvářejí romantickou atmosféru zámeckého parku.[2]

Otevírací doba a vstupné

• Otevírací doba: červenec, ÚT-NE, 9-17 hod. (poslední prohlídka v 17 hod)
• Vstupné: 130,- Kč /1 okruh
• I. prohlídkový okruh: [3]

reprezentační sály a salóny východního a jižního křídla zámku

zámecká zbrojnice s ojedinělou sbírkou zbraní a zbroje

kaple Navštívení Panny Marie

zámecká kuchyně s historickým provozním zázemím

arkádové ochozy a nádvoří

součástí prohlídky jsou i nově zpřístupněné prostory někdejší středověké hradní kaple, historická Přípravna jídel a vzácně :dochovaný rokokový Dóžecí sál.

délka prohlídky: cca 50 - 60 minut, maximálně 35 osob ve skupině, prohlídka pouze s průvodcem, prohlídka v zámeckých papučích

fyzicky nenáročná prohlídka prochází jednosměrně v úrovni prvního patra zámku

• II. prohlídkový okruh:

rekonstruované interiéry západního křídla zámku a hospodářské budovy předzámčí

soukromé pokoje knížecí rezidence a hostinské apartmány

hygienické a toaletní zázemí s ukázkou dobové hygieny na šlechtickém sídle

výstup na Velkou věž a vyhlídkový ochoz

středověké hradní sklepení

unikátní zámecké divadlo se zákulisím a historickými kostýmy

v části rekonstruovaných interiérů západního křídla probíhá za plného provozu průběžná instalace jednotlivých místností a jejich celková rehabilitace do původní podoby. Návštěvník tak má jedinečnou možnost nahlédnout do tajů práce historiků umění, konzervátorů, restaurátorů a dalších odborníků a být tak svědkem znovuzrození zámeckých komnat takřka v přímém přenosu. :součástí prohlídky je i náhled do několika dosud nepřístupných prostor.

délka prohlídky: cca 60 - 70 minut, maximálně 25 osob ve skupině, prohlídka pouze s průvodcem, prohlídka zčásti v zámeckých papučích

fyzicky poněkud náročnější prohlídka překonává vřetenovými schodišti značné výškové rozdíly (výstup na věž či naopak sestup do podzemních prostor), trasa prochází několika patry hlavní zámecké budovy a přilehlého předzámčí, není vhodná pro osoby se sníženou pohyblivostí

vyhlídkový ochoz Velké věže je přístupný pouze za příznivého počasí

Čáslav

Čáslav (něm. Tschaslau nebo Časlau) je české město ležící ve Středočeském kraji v okrese Kutná Hora, založené v roce 1264 za vlády Přemysla Otakara II. Dle údajů z roku 2009 zde žije 10 091 obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. [4] Město se rozkládá na obou březích řeky Brslenky. Ve městě a jeho blízkém okolí je vybudováno několik různě velkých rybníků.

Památky:

• Náměstí - má obdélníkový půdorys a je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Domy na náměstí byly původně postaveny v gotickém a renesančním slohu. Dnešní vzhled domů je po několika přestavbách. Některé jsou v barokním slohu a najdeme tu domy i v empírovém a rokokovém slohu. Mezi nejstarší domy na náměstí patří budovy č.p. 150 a 165, kde interiér zdobí gotické křížové klenby a dům č.p. 101 ozdobený tak zvanou hřebínkovou klenbou. Barokní radnice byla postavena v roce 1776 a je zdobená členitým průčelím a věží.[5]
• Na náměstí najdeme Žižkův pomník vyhotovený v roce 1881, mariánský sloup z poloviny 18. století a také kašnu postavenou v klasicistním slohu na konci 18. století.
• Významnou stavbou ve městě je 'gotický kostel svatého Petra a Pavla. Zakristie tohoto kostela byla vyhotovena z románského kostelíka z 11. století.
• Nedaleko náměstí je Husovo muzeum, kde najdeme expozici národopisnou, přírodní, archeologické nálezy a sbírku minerálů.
• Městské opevnění - Již ve 13. století byla započaty práce na vnitřních hradbách města Čáslavi. Součástí opevnění byl i Podměstský rybník na západě. V 15. století během husitských válek byly hradby dále rozšiřovány a z té doby se také dochovaly fragmenty dvojité zdi s baštami a známou Otakarovou věží. Původní tři brány - Žižkova, Kolínská (Horská) a Hradecká byly zrušeny na konci 18. století. Nejdelší neporušený pás hradeb najdete nad rybníkem, další zbytky zdí pak najdete v ulicích Jana Roháče z Dubé, Formíkově a Masarykově.[6]
• Otakarova věž je součástí hradebního pásma, které se nachází okolo města Čáslav. Pochází pravděpodobně z 1. poloviny 14. století a je pozůstatkem tzv. Brodské brány. Z této věže je možnost vyhlédnout do všech světových stran. Prohlídku věže je možné absolvovat po dohodě s informačním střediskem v Čáslavi, vstupné činí 15 Kč.[7]
• Městské muzeum Čáslav - je jedním z nejstarších venkovských muzeí v Čechách. Budova byla postavena v roce 1884. Kromě prohlídky sbírek je možno dojednat návštěvu Žižkovy síně, Otakarovy bašty, kostela sv. Petra a Pavla a prohlídku města. Stálé expozice: zoologická, průmyslová, archeologicko-historická, stylové interiéry, prodejna Clio Otevřeno: úterý-sobota: 9-11 a 12-17 hod v období od 1.4 do 31.10. Vstupné 25,- Kč.[8]
• Muzeum zemědělské techniky - je pobočkou NZM Praha se specializací na studium a prezentaci historické i současné techniky používané v zemědělství. V rozsáhlých objektech bývalého vojenského autoparku se nachází depozitáře a expozice, zaměřené především na mechanizaci rostlinné výroby, energetické zdroje v zemědělství a dopravu. Unikátní sbírka traktorů a historických oradel patří mezi nejvýznamnější a největší podobné sbírky v Evropě.[9]

Zámek Kačina

Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách. Jako svoje letní reprezentační sídlo si ho nechal postavit Jan Rudolf Chotek v letech 1806-1824, tehdejší president gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého. Průběh stavby však nepříznivě ovlivnil rakouský státní bankrot 1811, po němž byla stavba přerušena. I přesto byl zámek Kačina stavebně dokončen natolik, že se do něj mohl r. 1823 Chotek nastěhovat. Nedostavěn zůstal pavilon divadla s kaplí, jehož dostavby se majitel nedožil. Divadlo nechal dostavět Chotkův vnuk, Jindřich. Zámecká kaple zůstala nedostavěna dodnes. Rod Chotků žil na Kačině až do r. 1911, kdy zdejší větev rodu vymřela, a panství zdědil synovec posledního Chotka Quido Thun Hohenstein.Ten se ovšem díky svému nákladnému životnímu stylu značně zadlužil, a proto počátkem 30. let zámek Kačina opouští. Během 2. světové války okupovali Kačinu příslušníci Hitlerovy mládeže a v posledním roce války nacistické jednotky SS.[10]

Roku 1950 byl objekt dán k dispozici Zemědělskému muzeu jako muzejní a výstavní prostor. Po roce 1995 byly původní zemědělské a potravinářské expozice rozšířeny o prezentaci života různých společenských vrstev 19. století na venkově, postupně byla zpřístupněna i Chotkovská knihovna, divadlo a tzv. Chotkovská expozice přibližující dějiny rodu Chotků, zejména život generací svázaných s Kačinou. V roce 2001 se zámek Kačina na základě nařízení vlády stal národní kulturní památkou.[11]

Zámecký park

Zámecký park na Kačině je starší než samotný zámek. Již roku 1789 v souvislosti s přípravou staveniště zámku byla provedena řada terénních úprav a položeny základy parku. Projekt kačinské zámecké zahrady vypracoval významný vídeňský botanik N. J. Jacquin (1727-1817), ředitel císařské zahrady v Schrönbrunnu. Původní dubiny a bory byly v kačinském parku postupně doplňovány dalšími druhy dřevin. Od počátku 70. let 18. století sem Chotkové nechali dovážet a vysazovat cizokrajné dřeviny. Tak se na Kačinu dostaly tyrolské modříny, ale i kaštanovníky, akáty či pinie nebo moruše.

Zámecký park na Kačině však počátkem 19. století postupně získával jinou podobu díky drobným zahradním stavbám, které vtiskly anglickému parku romantický ráz. V parku byly budovány letohrady, klidná zákoutí na Kamajce a Libuši, zřizovány umělé ostrůvky na rybníku, vysazovány aleje atd. Na přelomu 18. a 19. století vzniklo přímo na Kačině také zahradnictví, ve třicátých letech 19. století tu byla vystavěna i oranžerie. Zahradnictví sloužilo k zásobování zámku květinami, schraňovalo také citrusy a další exotické rostliny v zimním období. Dodávalo na zámecký stůl i čerstvé ovoce a zeleninu. Dnes je součástí parku i skleník a zahrada léčivých rostlin. V zahradě najdeme více než stovku botanických druhů rostlin, pěstovávaných již od středověku v klášterních zahradách či v zahradách lékárníků.

V červnu roku 2008 byla slavnostně otevřena naučná stezka zámeckou oborou. Na trase dlouhé necelé 2 km je instalováno 23 informačních panelů. [12]

Otevírací doba a vstupné

• Otevírací doba: duben až říjen, ÚT-ČT, 9-17 hod. (poslední prohlídka v 17 hod.)
• Vstupné: 80,- Kč/1 okruh, 120,- Kč/2 okruhy, 160,- Kč/3 okruhy
• I.prohlídkový okruh - Dějiny českého venkova - historie zemědělství, potravinářských, kovo a dřevozpracujících řemesel, venkovské stavitelství aj. Od podzimu 2009 nová expozice Český a moravský venkov v proměnách staletí. První okruh nás seznamuje s pěstováním nejrůznějších druhů zemědělských plodin, chovem dobytka a koní a můžeme zde vidět ukázky nejrůznějších hospodářských řemesel od středověku po současnost. Tento okruh je možné projít samostatně bez průvodce, další dva už pouze s průvodcem.
• II.prohlídkový okruh - Chotkové a jejich panství Nové Dvory - dějiny rodu Chotků a jejich panství Nové Dvory, vývoj vrchnostenské správy a hospodářského řízení Chotkovských velkostatků, životní styl šlechty v 19. a 20. století. Druhý okruh je věnován zakladatelskému rodu Chotků a jeho historii, dozvíme se mnoho zajímavostí nejen o nich, ale i o pozoruhodném životě jiných předních českých šlechticů.
• III.okruh - Chotkovská knihovna a divadlo, venkov ve výtvarném umění, cesta k léku, zámecká oranžerie, zahrada léčivých rostlin. Třetí okruh vás zavede do knihovny rodu Chotků a do zámeckého divadla a dále do zahrad a skleníků zahrnutých ve venkovní expozici, za pozornost stojí například zahrada léčivých bylin.[13]