Brusel

Z BCD Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Hlavní strana >> Akce >> Akce 2010 >> Belgie

Obsah

Info

Grand Place
Zvětšit
Grand Place
  • Parkoviště: rue de l'Ecuyer, 11 - 17 [1]

O městě

Brusel (francouzsky Bruxelles [bʁy.sɛl], nizozemsky Brussel [brʏsəl], německy Brüssel, anglicky Brussels) je hlavní město Belgie. Je sídlem NATO a některých institucí Evropské unie, a proto bývá neoficiálně označován jako „hlavní město Evropy“. Brusel je zároveň hlavní město Vlámska a Francouzského společenství Belgie.

Brusel je jedna z 19 obcí Bruselského regionu. Žije v něm přibližně 145 tisíc obyvatel a jeho rozloha činí 32,61 km². Název Brusel se používá často také k označení celého Bruselského regionu, který čítá přibližně 1 milion obyvatel a rozkládá se na ploše 161 km². Stejně jako všechny obce Bruselského regionu je i Brusel oficiálně dvojjazyčný – úředními jazyky jsou francouzština a nizozemština. Většina obyvatel je frankofonní (85-90%).

Památky

Manneken Pis
Zvětšit
Manneken Pis

Náměstí Grand-Place

Náměstí Grande-Place (nizozemsky Grote Markt) je historickým jádrem města. Mnozí (mj. Victor Hugo) jej považují za jedno z nejpůvabnějších náměstí na světě. Jeho dominantou je gotická radnice z 15. století s 96 m vysokou věží, na které je umístěna socha svatého Michaela, patrona Bruselu. Další významnou budovou je Maison du Roi / Broodhuis. Od roku 1998 náměstí figuruje na Seznamu světového dědictví UNESCO.

13. srpna 1695 byla většina domů, postavených ze dřeva, zničena střelbou z děl francouzského vojska pod vedením maršála François de Villeroy. Nepoškozena zůstala pouze věž radnice a několik kamenných zdí. V následujících letech byly cechovní domy na náměstí vybudovány znovu, tentokrát z kamene. Přestože průčelí každého domu je jiné, tvoří spolu dokonalý, architektonicky harmonický celek.

Manneken Pis

Janneken Pis
Zvětšit
Janneken Pis

Manneken Pis (soška čurajícího chlapečka) je symbolem Bruselu. Sochu vytvořil v 17. století sochař Jérôme Duquesnoy. Manneken Pis se může pochlubit 800 oblečky, které jsou umístěny v městském muzeu. První kroj byl věnován v roce 1698. V roce 1745 sochu Manneken Pis ukradli Angličané. O dva roky později se ho zmocnili Francouzi. Poté, co se o tom dozvěděl král Ludvík XV., daroval Bruselu kroj ze zlatého brokátu, zdobený křížem svatého Ludvíka. V roce 1817 sošku zcizil a posléze zničil bývalý vězeň Antoine Lycas. Z jejích úlomků byl vytvořen model pro sošku, která zde stojí dnes.[2]

Janneken Pis

Jeanneke-Pis neboli čůrající Janička z roku 1985 je tak nová a ještě nevžitá, že když se o ní vypráví jiným Belgičanům, téměř nechtějí věřit, že existuje. Tudíž ani nedostává od nikoho šatečky narozdíl od svého bratříčka. Pro turisty je zatím úplně neznámá. Jeanneke-Pis stojí ve stínu svého staršího bratříčka Manneken-Pisa, ale přesto má určitě před sebou velkou budoucnost.[3]

Další turistické cíle

St.Michele
Zvětšit
St.Michele
Burza
Zvětšit
Burza
St.Catherine
Zvětšit
St.Catherine
Královský palác
Zvětšit
Královský palác
St. Jacques sur Coudenberg
Zvětšit
St. Jacques sur Coudenberg
Notre Dame du Sablon
Zvětšit
Notre Dame du Sablon
Cinquantenaire
Zvětšit
Cinquantenaire
Bazilika Sacre Coeur
Zvětšit
Bazilika Sacre Coeur
  • Katedrála sv. Michala - Victor Hugo označil tuto katedrálu za „stylově nejčistší gotický kostel“. Její dvě zkosené věže připomínají katedrálu Notre-Dame v Paříži. Stavba katedrály trvala 200 let, a proto na ní můžete spatřit prvky jak rané, tak i vrcholné a pozdní gotiky. I bez hlubší znalosti umění a architektury vám bude hned jasné, že katedrála stojí v prostředí, které se pro ni vůbec nehodí. Už v minulém století byla připravena o svou důvěrnou společnici – celá obytná čtvrť před kostelem byla zdemolována, aby průčelí katedrály lépe vyniklo. Stovky lidí zůstaly tenkrát bez střechy na hlavou. Později musely ustoupit další budovy výstavbě nádražní budovy Gare Centrale. Dnes je katedrála obestavěna ošklivými domečky a novostavbami, které uměle napodobují flanderský styl architektury.
  • Place de la Bourse s novoklasicistní budovou La Bourse (Burza) postavenou architektem Léonem Suysem. Po celá desetiletí představuje jeden ze stěžejních bodů centra. Nádhernému průčelí domu dominuje šest korintských sloupů. Fasáda je zdobena mnoha reliéfy týkajícími se průmyslu a obchodu. Pokud sjedete dolů do stanice metra Bourse, můžete si prohlédnout výstavu olejomaleb. Jejich námětem je nostalgický pohled na tramvajové linky surrealisty Paula Delvauxa.[4]
  • Skleníky Serres van Laken v královské zahradě, dílo architekta Victora Horty. Každým rokem na přelomu dubna a května jsou na deset dnů zpřístupněny veřejnosti.
  • Place de Ste-Catherine se vyznačuje nádherným kostelem (katedrála sv.Kateřiny). V okolí se nacházejí pouliční „rybárny“, již v 10 hodin ráno si můžete dát rybí polévku…
  • Parc de Bruxelles (Bruselský park), geometricky členěný královský park, byl založen v 18. století jako lovecký revír pro brabantské vévody. Jeho dnešní vzezření je dílem architekta Zinnera z poloviny 19. století. Ten zde vybudoval nádherné fontány a všude rozestavěl četné sochy. V létě se v parku konají pravidelné koncerty klasické hudby pod širým nebem. Naproti parku se nachází klasicistní Palais de la Nation (Národní palác), kde sídlí belgický senát a dolní sněmovna. Prohlédnout jeho interiér můžete pouze v době, kdy nezasedá parlament, a jen ve skupině. Z centrálního místa v parku, Place de la Nation (Národní náměstí), jdou tři cesty. Když půjdete tou prostřední, dorazíte až k Palais du Roi (Královský palác), kde začíná Rue Royale (Královská ulice). Do Královského paláce můžete zajít „na návštěvu“ od července do září. Pokud na střeše vlaje vlajka, znamená to, stejně jako v České republice, že král se zdržuje v paláci. To se ovšem stává jen zřídka, protože král má trvalé bydliště v Chateau Royal v Laekenu. Každý den ve 14:30 se zde koná, opět použiji paralely s Pražským hradem, výměna stráží.
  • Place Royale (Královské náměstí) - nachází se kousek od parku. Mělo by ještě větší půvab, pokud by zde nejezdilo tolik aut a autobusů. Kamenný pán na koni kolem něhož se sunou tramvaje, je Gottfried z Bouillonu. Koluje o něm pověst, že vedl první křižáckou výpravu. Na témže místě trůnil dlouho, až do nadvlády Francouzů, Karel Lotrinský. Hrdá bílá budova na jihu náměstí je královský kostel St-Jacques-sur-Coudenberg, pozůstatek habsbursko-rakouské nadvlády nad Belgií. Tento kostel, vystavěný Leopoldem II., je zcela v rozporu se zvyklostmi té doby – je velmi střídmý a jednoduchý, žádné zbytečné ozdoby. Důvod je prostý: král Leopold II. byl v té době zcela bez peněz. Obě boční lodě dostal kostel až v 19. století.
  • Place du Grand Sablon - Dominantou náměstí je kostel Notre Dame du Sablon (Kostel Panny Marie Vítězné). Tento pozdně gotický kostel je známý především barokní hrobkou šlechtických rodin Thurnů a Taxisů a také se pyšní slavnou soškou Panny Marie, kterou můžete vidět spolu s ženou a mužem ve člunu pod rozetou v pravé boční lodi katedrály. Zázračná madona byla přivezena z Antverp do Bruselu a dodnes se její „příchod“ připomíná v červenci slavnostním průvodem Ommegang (obchůzka) kolem Grand Place.
  • Parc du Cinquantenaire - vznikl roku 1880 při příležitosti oslav padesátého výročí belgické nezávislosti. V parku se nachází Palais du Cinquantenaire s obloukem (výška 45 m).
  • Bazilika Sacre Coeur - Basiliekvoorplein, 1083 Ganshoren - je kostel v Koekelbergu, jedné z 19 obcí Bruselského regionu. Jde o nějvětší budovu postavenou ve stylu Art deco a šestý největší kostel světa. Bazilika byla postavena na památku 75. výročí belgické nezávislosti. Základní kámen byl položen králem Leopoldem II. v roce 1905, bazilika však byla dokončena až v roce 1971. Stavba je vysoká 89 metrů, dlouhá 167 metrů (vnější rozměr). Hlavní loď má 141 metrů a v nejširším místě budova dosahuje šířky 107 metrů. Kopule má průměr 33 metrů. Kostel má celkovou kapacitu 2000 lidí.[5]. Otevřeno 9-17 (kostel), dóm (11-15). Vstupné 2 EUR (dóm).[6]

Muzea

Muzeum komiksů
Zvětšit
Muzeum komiksů
Muzeum čokolády
Zvětšit
Muzeum čokolády
  • Muzeum komiksů ( 20 rue des Sables (Zandstraat)) - zřízené v secesní budově z roku 1906, projektované architektem Victorem Hortou. Ukazuje belgické komiksové hrdiny, jako jsou Kuifje, Suske a Wiske a Šmoulové. Muzeum disponuje údajně největší sbírkou komiksů na světě. Má více než 40 000 titulů. Je zde zachycena historie kreslených seriálů na dílech více než 670 umělců. Vstup 7,50 EUR. Otevřeno 10-18hod. [7][8]
  • Muzeum čokolády (Le Musée du Cacao et du Chocolate) - malé muzeum čokolády se nachází na náměstí Grand Place 13. Otevřeno 10-16:30hod, vstupné 5,50 EUR.[9]
  • Muzeum piva (Brouwerij Museum (Grote Markt 10)) - Belgičané stejně jako Češi jsou velkými obdivovateli a zároveň konzumenty tohoto lahodného nápoje. Vaří se zde několik set druhů tohoto nenahraditelného moku. Není proto divu, že se v Bruselu nachází i jeho muzeum, ve kterém se můžete nejen seznámit s technologií výroby, ale zároveň spatřit mnoho druhů pravého belgického piva. [10][11]

Mapy

Soubor:Brusel-map.gif

Soubor:Brussels_metro_map.gif

Osobní nástroje