Děčínsko

Z BCD Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Pátek - Děčínský Sněžník

  • Trasa: 7,1 km
  • Otevřeno: 10 - 17h
  • Mapa: https://mapy.cz/s/rezocemoca
  • Jídlo: Pizzerie Kotelna, Jílové
  • Ubytování: Apartment Ptačí dům, Sněžník 33 (checkin 15-19h, checkout 9-10h)

Děčínský Sněžník je naší nejvyšší stolovou horou. Leží v nadmořské výšce 723 m a na jeho vrcholu stojí 33 m vysoká rozhledna, která k nejhezčím v ČR.

Nejvýznamnějším kruhovým výhledovým bodem Děčínského Sněžníku je 33 m vysoká kamenná rozhledna z roku 1864, jedna z nejstarších na území ČR. Původně šlo o velkoryse pojatou trigonometrickou věž 1. řádu, kterou pro potřeby rakouských, saských a pruských zeměměřičů nechal svým nákladem zbudovat majitel panství hrabě František Antonín Thun, od samého počátku však slouží i turistickému ruchu. Rozhledna stojí 0,37 km severovýchodně od vrcholu a její pata se nachází ve výšce 718 m n. m. V roce 1936 zde byl poprvé na území tehdejšího Československa zachycen televizní signál vysílaný z Olympijských her v Berlíně. V roce 1992 prošla zchátralá a uzavřená věž celkovou rekonstrukcí a byla znovu zpřístupněna veřejnosti. [1] Na vyhlídkovou plošinu umístěnou ve výšce 31 m vede 173 schodů. Nabízí úchvatnou podívanou na oblast Labských pískovců, Českosaské Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory a vrcholky Lužických hor, a za příznivé viditelnosti lze spatřit i Jizerské hory a Ještěd. K rozhledně přiléhá restaurace „Klub rádia Děčín“, která je napodobeninou původního objektu z roku 1865. [2]

Na východním okraji Sněžníku, nad turistickou stezkou se nachází skalní ostroh Koňská hlava (668 m), ze kterého je pěkný výhled na saské stolové hory a pevnost Königstein.

Sobota - Tiské Stěny

Tiské stěny patří k nejstarším turistickým oblastem Labských pískovců. K návštěvě skalního města byl v dřívějších dobách doporučován průvodce, který cestou upozorňoval na skalní útvary podněcující návštěvníkovu fantazii. Tiské stěny se dělí na dvě velké části – Velké a Malé stěny, jimiž vedou prohlídkové trasy. Obě spojuje naučná stezka značená bílým čtvercem s úhlopříčným zeleným pruhem, na které je 7 informativních zastávek. Po hřebeni Velkých stěn vede také červeně značená turistická stezka, která je nejkratší spojnicí mezi vstupním areálem a východním koncem skalního města u Turistické chaty.

Oblast Tiských stěn i sousedních Rájeckých a Ostrovských skal je tradiční oblastí pískovcového horolezectví. V Tiských stěnách se první sportovní výstupy na vrcholky skal uskutečnily již počátkem 20. století. Od té doby zde vzniklo mnoho horolezeckých cest všech stupňů obtížnosti. Jednotlivé horolezecké věže skalního města mají svá vlastní jména.

Malé tiské stěny Na okruhu Malými stěnami čeká na návštěvníky devatenáct skalních útvarů. Za jejich poznáním vede značená cesta ze Skalního náměstí, která směřuje k Janusově hlavě, kde se trasa dělí. Okruh míří ke skalní soutěsce, kterou stoupá k Západní vyhlídce s výhledem na věže Velkých stěn, Tisou a Děčínský Sněžník. Následuje cesta soutěskou a pokračuje kolem Zpovědnice k Lesní bráně, Kazatelně a Kamennému stolu. Poté se objeví Herkules, Jeskyně Oblud, sluj Proviantura, Švédský tábor a masiv Hradu, který lze zdolat sestupem po schodech, nebo jej pohodlněji obejít po úpatí. Cesta vpravo do strže směruje ke schodišti, ze kterého se nabízí pohled na zaklíněný balvan Zvon. Další vyhlídka přibližuje Krušné hory a Rájecké skály. Stezka při úpatí Malých stěn se vine směrem k Bradavičnímu kameni, míjí Tunel a při pohledu zpátky nabídne pohled na Sloní nohu. Kolem Kuřích nožek vede k věži s Průlezem a odhalí dva Úly. V závěru se trasa vrací pohodlnou cestou na Skalní náměstí.[3]

Velké tiské stěny Trasa začíná u pokladny a jako první se objeví útvar připomínající Slony. Chobot jednoho z nich je zároveň pilířem Skalní brány. Malá odbočka po červené značce mezi skály představí Zavalenou rokli, Jeskyni, Orlí hlavy a Žabí korunku. Po návratu do výchozího místa pokračuje skalní bránou. V pískovcových útvarech lze postupně rozeznat Indického slona, Tančícího medvěda, je tu Hradní brána, Skalní hrad i Cikánský tábor. Za skalní úžinou se při pohledu zpět objeví Herkulovy sloupy a k nim Přimáčknutý krejčík. Za sloupy návštěvníky láká k prohlídce úzká skalní sluj s pískovcovým sloupem Zkamenělý kmen, Vodopád a malým výklenek Pašerácký batoh. Po návratu na okružní stezku následuje Starosta, Hubený doktor a po sestupu věž Ozvěna. Poté Vítěznou bránou vede k Medvědímu doupěti a odhaluje Hlavu krokodýla, Supa v hnízdě, Obří hlavy, Úly a při ohlédnutí se objeví věž Mumie. Následuje jeskyně Poustevna, sloup Kazatele, Tuleň, obrysy Afriky, Lesní kovárna, Lenoška, Velryba, Hrad, bludiště Labyrintu, Lví hlavy, Švédská brána a Rytířský sál známý svou bohatou výzdobou. Mezi dalšími útvary je i trochu zlomyslná Zkoušku štíhlosti, kde si mnozí návštěvníci zkouší, zda se jí protáhnou. Odbočkou trasa pokračuje ke sluji Kravín se zaklíněným balvanem Havraního hnízda a poté k věži Sťatý major. Její základna je užší než vrcholová část a je prubířským kamenem horolezců. Během další cesty se objeví Kazatelna, Člun, jeskyně Ovčinec, Lodní příď a Krejčovská ulička vedoucí ke Kurtovým věžím, podél kterých stezka sestupuje do Salónu k Borůvčí věži. V závěru okruhu čeká Slon s nákladem a cesta po úpatí skal vede k železnému schodišti stoupajícímu na skalní hřeben, po kterém prochází červeně značená cesta. Na závěr se objeví ještě Hřib, Želva, Napoleonova bota, Ořech a Tank a poté již cesta končí u Turistické chaty, kde je druhý vstup do skal.[4]

Neděle - Děčín a Vyhlídka Belveder

Kaňon Labe je národní přírodní rezervace, vyhlášená Ministerstvem životního prostředí ČR v roce 2010. Nachází se v Ústeckém kraji mezi Děčínem a Hřenskem. Jedná se o nejmohutnější pískovcový kaňon Evropy, vytvořený erozní činností řeky Labe v křídových sedimentech a to až do hloubky 300 m. Jde hlavně o území lesních pozemků (479 hektarů z celkové rozlohy 480 hektarů). Území patří k pomoří Severního moře, hlavní povodí Labe, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Severočeská křída. Nejkrásnější pohled na celé území je zejména z vyhlídek Belvedér a Růžový hřeben.

Vyhlídka Belvedér je upravená skalní terasa s pěknou vyhlídkou do údolí řeky Labe. Vyhlídková terasa se nalézá asi 130 m vysoko nad řekou Labe u obce Labská Stráň asi 3 km jižně od Hřenska v okrese Děčín. V blízkosti terasy s vyhlídkou se nalézá bývalý hostinec, dnes penzion Belvedér. Na přelomu 18. století zde byla vybudována vlastníky nedalekého zámku v Bynovci sala terrena s dodnes dochovaným erbem zakladatelů – pánů z Clary-Aldringen a zároveň byla upravena vyhlídková terasa. Na terase se v té době pořádaly oblíbené hudební produkce. Se zámkem v Bynovci je vyhlídková terasa spojena od 19. století 4 km dlouhou kočárovou cestou po které dnes prochází červená turistická značka. Přístup pro pěší turisty je možný po červené turistické značce vedoucí v délce cca 15 km z Hřenska do Děčína. Motoristé mohou přijet až téměř k vyhlídce na parkoviště u penzionu Belvedér po silnici vedoucí z Hřenska přes Janov a Arnoltice. Z Belvederu dolů do labského údolí vedou také schody. Přístup k nim je pod restaurací vyznačen.[5]

Osobní nástroje