Drážďany

Z BCD Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Hlavní strana > Akce > Akce 2010 > Belgie

Drážďany

Drážďany (německy Dresden [dresdn], lužickosrbsky Drježdźany) jsou zemským hlavním městem a současně druhý největším městem Saska s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt). Slovo Drážďany (německy Dresden) bylo odvozeno ze starosrbského označení Drežďany pro lidi původem z oblastí bažin a lužních lesů.

V roce 1206 je vedená první písemná zmínka o Drážďanech.

Ve městě vznikla řada barokních budov svým rozsahem a významem přesahující význam Drážďan jako metropole Saska. Mezi nejvýznamnějšími uveďme galerii Albertinum, Zwinger, Taschenbergpalais, kostely Hofkirche a čtvercového půdorysu Frauenkirche nebo operu Semperoper, z okolí zámek Pillnitz, Japanisches Palais a Moritzburg.

Za druhé světové války bylo město od 13. do 15. února 1945 kvůli masivním leteckým náletům RAF a USAAF téměř kompletně zničeno. Zhruba 45 % všech bomb byly zápalné bomby, jež způsobily velký požár celého centra města (tzv. požární bouře). Přesný počet všech obětí je dodnes neznámý, neboť se zde nacházelo mnoho utečenců z východní fronty a město bylo tehdy zcela přeplněno. Podle závěrečné policejní zprávy z března 1945 byly nalezeny ostatky 18 375 mrtvých, přičemž celkový počet obětí odhadoval drážďanský policejní ředitel na 25 tisíc lidí. Kvůli obraně proti vypuknutí epidemie musely být tisíce neidentifikovaných těl obětí spáleny. Nechtěným důsledkem leteckého bombardování Drážďan byl i omyl, kdy byla namísto Drážďan dne 14. února 1945 bombardována také Praha.

V roce 2002 byly Drážďany vzhledem ke své poloze na řece Labi stejně jako část Česka postiženy tisíciletou povodní.[1]

Památky

  • Semperoper - Saská státní opera. Drážďanskou Semperovu operu při toulkách městem určitě neminete - leží na Operním náměstí přímo v jádru starého města hned vedle Zwingeru a naproti kostelu Hofkirche. Kromě toho, že jde už na první pohled o překrásnou novorenesanční stavbu, tak je opera vyhlášená i svou akustikou a kvalitním repertoárem a díky tomu vyprodaná na týdny dopředu. Její historie je neméně zajímavá - přečkala několik nepřízní osudu, ale vždy se rychle vzepjala a znovu nabídla svým návštěvníkům kvalitu nových představení a zaručený hudební zážitek. Proslavil ji mimojiné známý německý skladatel Richard Wagner.[2]
  • Zwinger - Barokní palác s galerií výtvarného umění. Zwinger je nabitou klenotnicí drážďanských nejcennějších uměleckých sbírek a současně výtečným dílem barokní architektonické školy. Komplex se skládá z několika budov a nádvoří obehnaného zdí s vyhlídkovými terasami, v jehož středu prýští gejzíry ze čtyř kašen. Zwinger vznikl původně jako výstavní palác saského kurfiřta Augusta Velikého, který se chtěl přirovnat k francouzskému panovníkovi Ludvíku XIV. sídlícímu toho času ve Versailles. Kromě galerie (7 EUR) má tento německý Louvre přichystané k prohlídce i další zajímavé prostory. Nachází se tu expozice porcelánu z blízké Míšně, Matematicko-fyzikální salón plný cenných vědeckých nástrojů nebo sbírka rytířských zbraní a brnění zvaná Rüstkammer. Vstupné se dá koupit jak samostatně na jednotlivá muzea, tak dohromady na všechna muzea pro jednu dospělou osobu za 12 €. [3]
  • Frauenkirche - Barokní protestantský kostel, za války zničen a nově zrekonstruován. Frauenkirche je protestanstký barokní kostel v centru Drážďan tyčící se na náměstí Neumarkt v samém srdci města. Jeho dramatická minulost je spojena více než cokoliv jiného se smutnou historií celého města, které se na konci druhé světové války stalo evropskou Hirošimou. Vedle tisíců lidí se Chrám Panny Marie tehdy stal obětí brutálního bombardování a musel být složitě obnoven do dnešní podoby. Vstup 20 EUR. [4]
  • Hofkirche - Římskokatolický kostel
  • Knížecí průvod (Fürstenzug) - Fürstenzug je drážďanskou raritou - jde o nástěnný obraz složený z porcelánových kousků, největší svého druhu na světě. Dílo se nachází v uličce Augustusstrasse, která spojuje náměstí mezi kostelem Hofkirche a drážďanským zámkem s prostranstvím za kostelem Frauenkirche. Knížecí průvod je dlouhý 102 metrů a složený asi z 25 tisíců malých kachlíků z míšeňského porcelánu. Vytvořil ho umělec Wilhelm Walther v letech 1872 až 1876 původně jako fresku, která však rychle začala podléhat nepřízni počasí a zubu času, proto byla od roku 1904 po tři léta postupně nahrazována porcelánovým povrchem. Další zatěžkávací zkouškou byla pro originální výtvor druhá světová válka, po jejímž skončení byl obraz opět poničen. Zobrazený průvod čítá 35 postav knížat a funkcionářů saské historie a 59 dalších osob nejrůznějšího povolání - vědců, umělců, vojáků a dalších. Je zde zvěčněno na 800 let historie dynastie Wettinů, která vládla Sasku od 12. až do počátku 20. století. [5]
  • Rezidenční zámek (Residenzschloss) - Zámek byl rezidencí saských panovníků, nyní střeží pokladnici Grünes Gewölbe. Za návštěvu stojí sto metrů vysoká Hausmannova věž (Hausmannsturm) s vyhlídkou na historické centrum města.[6]
  • Albertinum - Muzeum výtvarného umění

Mapa

[7]

Osobní nástroje