Litoměřice

Z BCD Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Hlavní strana >> Akce

Obsah

Základní informace

  • Litoměřice
  • 20.10.2007
  • cena závislá na programu
  • památky

Cena

  • cesta - podle počtu cestujících - 65 - 87 Kč
1 2 3 4 5 6 7 8 9
130 65 87 65 78 65 75 65 73
  • vstupné - v závislosti na slevě student a výběru objektů
  • jídlo - podle vlastní potřeby

Program (itinerář)

8:00 sraz - Divoká Šárka
8:45 odjezd Vlak Os 9409 z Masarykova nádraží směr Kolín
9:31 Lysá nad Labem
10:28 odjezd Vlak Os 6410 směr Ústí nad Labem západ
11:35 Litoměřice město
Prohlídka Litoměřic, oběd
15:29 odjezd Vlak Os 6415 směr Lysá nad Labem
16:13 Všetaty
16:16 odjezd Vlak Os 9513 směr Praha-Vršovice
17:29 Praha hl.n.


O městě

Litoměřice (německy Leitmeritz) jsou město na soutoku Labe a Ohře v severních Čechách (Ústecký kraj). Královským městem se staly v rozmezí let 1219 a 1228. Historické jádro města je již od r. 1950 městskou památkovou rezervací, v níž je zahrnuto celkem 44 ulic a 9 náměstí. Ve městě sídlí biskupství litoměřické diecéze.

Město leží na jižním úpatí CHKO České středohoří na pravém břehu řeky Labe, do něhož se na protější straně Labe od jihu - od blízkého města Terezín - vlévá řeka Ohře. Celková rozloha města činí celkem 1799,61 ha, ve městě žije celkem 25 687 obyvatel (údaj pochází z roku 2004). Za doby Rakouska-Uherska bylo město oblíbeným rájem penzistů, protože se zde nachází jedno z nejteplejších klimat v České republice. Na základě toho se na svazích Labe odedávna pěstuje vinná réva. V blízkosti města se nachází vrch Radobýl, který tvoří přirozenou dominantu města.[1]

Památky

Historickou slávu královských Litoměřic Vám jako němí svědkové připomenou gotické, renesanční i barokní stavby, chráněné v městské památkové rezervaci, vyhlášené roku 1978. Z 256 objektů je jich 104 zapsáno na státním seznamu nemovitých kulturních památek a téměř všechny je naleznete v historickém městském jádru, které je ohraničené z velké části dochovaným gotickým opevněním.

Domy okolo náměstí, historická sklepení, mnohé kostely, muzeum, několik galerií a mnoho dalších zajímavostí, to vše čeká na váš zájem a vaši návštěvu. Pokud již budete znaveni, projděte na hradební parkány, kde klid a výhled na staré Litoměřice s Dómským pahorkem či na panorama Českého středohoří s Hazmburkem a památnou horou Říp vám zjeví proč tento kraj tolik miloval český romantický básník Karel Hynek Mácha. [2]

Trasa

  • Litoměřice město
  • Kapucínské náměstí
  • Dominikánské náměstí
  • Mírové náměstí
  • Michalská ulice
  • Na Valech
  • Václavské náměstí
  • Dómské náměstí
  • Máchova ulice
  • Máchovy schody
  • Jezuitská ulice

Litoměřice - město

Železniční zastávka - příjezd v 11:35.

Odtud na severozápad přes parkoviště a ulici Na Valech směrem ke Kapucínskému náměstí.

Kostel sv.Ludmily
Zvětšit
Kostel sv.Ludmily

Kapucínské náměstí

Kostel sv. Ludmily s klášterem Řád kapucínů, který se objevil v Litoměřicích v roce 1627, tu získal celkem 27 domů zpustošených během třicetileté války. Na jejich místě byl vystavěn v letech 1647-48 barokní klášter a v roce 1656 barokní kostel, který stavěl Jan Koch z Ústí nad Labem. Hlavní oltář, z doby kolem roku 1660 s obrazem sv.Ludmily, je dílem Tobiase Pocka. Kostel byl upravován ještě v roce 1848. Před kostelem je umístěna socha sv.Jana Nepomuckého z doby po r.1729. Vedle stojí misijní kříž z roku 1840. Dnes je v bývalém klášteře internát střední pedagogické školy. [3]

Odtud na západ Dlouhou ulicí a na sever Dominikánskou ulicí.

Dominikánské náměstí

Kostel sv. Jakuba s klášterem První zmínka o nejstarším klášteru ve městě se datuje k roku 1233. Byl založen pražským biskupem Janem II. při tehdejších hradbách jako klášterní kostel mnichů františkánů - minoritů (tzn. menší bratři, kteří stejně jako dominikáni byli žebravým řádem, žili z almužen a působili jako kazatelé mezi městskou chudinou). Po jeho zničení v průběhu třicetileté války ležel dlouho v ruinách. Klášter i kostel byl nově budován jako pozdně barokní v letech 1730-40 Octavio Broggiem. Dokončen však byl až po jeho smrti roku 1758. Hlavní oltář z roku 1769 je mramorářskou prací Jana Hennevogela. Po zrušení konventu minoritů za Josefa II. (r.1785, minoritský klášter zrušen v Litoměřicích 22.11.1787) sem byl přemístěn roku 1788 řád dominikánů z jejich původního kláštera v Krajské ulici. [4]

Městské hradby a bašty Adresa: Velká Dominikánská. Na východ od Dominikánského náměstí. Úsek dochovaného hradebního systému s hranolovými věžicemi, původně v patrech dovnitř otevřenými. Část těchto věžic byla v 19. století empírově upravena k obytným účelům. Celková rekonstrukce této části městských hradeb a dvou bašt proběhla v roce 1996 dle projektu ing.arch. Jarmily Antošové. Dnes se zde nachází dílna ručního papíru - otevřeno po-pá. [5]

Odtud na západ na Mírové náměstí.

Mírové náměstí

Stará radnice - muzeum Adresa: Mírové náměstí 40, čp. 171. Základem je budova gotické radnice, poprvé doložené roku 1397. Zbytky jsou zachovány v obloucích podloubí. Po požáru města r. 1537 byla vážně poškozena. V letech 1537-39 byla mistrem Pavlem a po jeho smrti mistrem Jiřím přestavěna v renesančním slohu. V roce 1662 byly sníženy střechy. Na severním rohu radnice je umístěna na pilíři kopie renesanční, nejstarší exteriérové plastiky ve městě (r.1539), tzv. Rolanda v podobě divého muže s kyjem, jako symbolu obchodu a trhu. Ve spodní části pilíře je upevněn železný tzv. český loket - stará délková míra. V podloubí jsou umístěny 2 erby z Dlouhé brány - říšský a městský z doby před rokem 1409. V roce 1947 zde byla umístěna i pamětní deska M.Pavla Stránského. Na jižním průčelí jsou patrné zbytky pranýře. Pozoruhodné je též vnitřní schodiště a dřevem vykládaná zasedací síň městské rady z roku 1542, zdobená vyřezávanými reliéfy českých panovníků i měšťanů. V zasedací síni se r. 1627 konala disputace mezi M.Pavlem Stránským a učeným kapucínem Valeriánem Magni. V roce 1547, v době stavovského povstání zde pobýval král Ferdinand I.. Jako radnice stavba sloužila až do roku 1839. V důsledku působení spodních vod došlo 19.4.1916 ke zřícení střední části domu a opravy probíhaly až do roku 1926. Nyní je zde umístěno Oblastní vlastivědné muzeum s bohatými sbírkami. [6]

Dům "U Černého orla" Adresa: Salva Guarda, Mírové náměstí 4, čp. 12. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších renesančních domů, který si můžete na náměstí v Litoměřicích prohlédnout. Byl postaven v 16. stol. Nese destičku s nápisem „SALVA GUARDA“ čestná stráž, což znamenalo, že dům byl pod ochranou panovníka. Dnes je zde restaurace a výstavní síň. [7]

Dům "Kalich" Adresa: Mírové náměstí 15/7. V jádře pozdně gotický dům z 1. poloviny 16. století renesančně přestavěl v letech 1570-80 Ambrož (Ambrosio) Balli pro měšťanskou rodinu Mrázů z Milešovky. Jejich erb je vytesán na vstupním portálu a vyobrazen na dvorním průčelí, kde je i zčásti zachovalá původní renesanční malba. Později zde sídlil solní úřad, který byl označen znakem rakouského mocnářství, umístěným nyní v podloubí. Roku 1655 získalo dům město. Vnitřní úpravy pocházejí z roku 1695. V roce 1834 proběhla rozsáhlá přestavba, kdy byly sňaty renesanční štíty (podobné domu "U černého orla") a nahrazeny empirovým řešením průčelí. V roce 1877 bylo v přízemí umístěno první zdejší muzeum. Dům byl původně nazýván "Pod Bání" podle vyhlídkové věžice v podobě kalicha, připomínajícím tradici vinařství ve městě. Využívá se ho jako symbolu města. Dnešní úprava pochází z let 1950-55 a v domě sídlí městský úřad a městské informační centrum. V roce 1994 byla do průchodu vsazena náhrobní deska manželky původního majitele, Ludmily Mrázové. Restaurování desky prováděl ak.arch. Jan Staněk. [8]

Diecézní galerie a muzeum Adresa: Mírové náměstí 16, čp. 24. Řadový, pozdně gotický dům na raně gotických základech s původními profilovanými okny. Nad středním oknem 1. patra je vytesán malý erb s letopočtem 1513. Uvnitř v bývalém loubí je částečně zachován pozdně gotický portál s motivem suché větve. K bývalé hradbě ze 14. století byl na dvoře přistavěn v polovině 16. století zadní renesanční dům s dřevěnou arkádovou pavlačí. V roce 1986 byla dokončena rekonstrukce pro expozici naivního umění dle návrhu ing.arch. Jarmily Antošové. Obnovu původních krovů provedli J.Lipš z Litoměřic a J.Šindelář z Úštěka. 28.září 1995 zde byla slavnostně otevřena Galerie a muzeum litoměřické diecéze. Diecézní muzeum vzniklo v Litoměřicích již v roce 1894 a bylo prvním svého druhu v tehdejší rakousko-uherské monarchii. V roce 1941 však bylo nacisty zrušeno. V expozici najdeme např. unikátní románské plastiky ze žitenického kostela sv.Petra a Pavla, "Madonu v Uzavřené zahradě" od Mistra Tiburtinské Sibilly, známý obraz Lucase Cranacha st. "Sv.Antonín poustevník" z let 1510-20, skvosty českého baroka namalované Karlem Škrétou, Antonem Kernem, nebo díla Jana Steena, Jacobse Willemsze de Wet, flámského malíře 17. století, Mistra I.W. aj. Autorem expozice je PhDr. Ladislav Kesner.[9]

Morový sloup Adresa: Mírové náměstí. V roce 1680 postihl město, stejně jako celou zemi velký mor. Na památku a z vděčnosti za překonání této morové epidemie, při níž zemřelo asi 400 osob, bylo v letech 1681-85 dle návrhu Giulia Broggia sochařem Abrahamem Kitzingerem z Děčína a litoměřickými kameníky Andreasem Koldererem a Ambrožem (Ambrosio) Waldem postaveno barokní sousoší. Mariánský sloup byl vysvěcen již 13.4. 1681. Na jeho vrcholu je umístěna Immaculata, což je ikonografický typ P.Marie stojící na půlměsíci a zeměkouli s ovinutým hadem jako symbolem dědičného hříchu. Na postranních soklech jsou umístěny sochy patronů proti moru: sv.Rocha, Šebestiána, Bartoloměje a Františka Xaverského. Ve výklenku pak leží socha sv.Rosalie. Roku 1992 byly původní plastiky nahrazeny kopiemi, které jsou dílem akademických sochařů - restaurátorů Čestmíra Mudruňky a Ivo Hamáčka. [10]

Kostel Všech svatých Adresa: Mírové náměstí. Děkanský kostel Všech svatých je připomínán již na přelomu 12. a 13. století. Na kostelním náměstí dříve býval hřbitov a kostel byl součástí městského opevnění. Jádro presbytáře se dochovalo z 2. poloviny 13. stol. V roce 1480 byly provedeny gotické úpravy, roku 1570 byla přestavena střecha a v roce 1616 získal kostel věžici za štítem. Na hlavních změnách vzhledu kostela se podílel Giulio Broggia a později i Octavio Broggia. V těsné blízkosti kostela stojí městská kamenná věž. [11]


Baba
Zvětšit
Baba

Odtud na západ spodní - Michalskou ulicí.

Michalská ulice

Bašta zvaná Baba Adresa: Michalská čp. 260. Bašta byla původně součástí vnějšího městského opevnění z počátku 16. století a od poč. 18. století sloužila jako mučírna a městské vězení. V 19. století byla bašta přestavěna na obytný dům. Dochoval se původní oblouk zdiva s "klíčovými" střílnami. Dnes je zde mimo jiné sídlo Správy chráněné krajinné oblasti České středohoří. [12]

Odtud na sever Krajskou ulicí kolem zříceniny Litoměřice a přes Tyršovo náměstí.

Bývalý královský hrad
Zvětšit
Bývalý královský hrad

Na Valech

Bývalý královský hrad Adresa: Na Valech, čp. 265. Zbytečky za Přemyslovců velice známého a důležitého hradu jsou dnes utopeny v místní zástavbě a budovách Pivovaru. Hrad byl mnohokrát přestavován a "přesouván"... Dodnes se z bývalého královského hradu zachovalo obvodové zdivo palácové budovy a část válcové věže. Na konci 80. let 20. stol. byla palácová budova hradu nově zastřešena. Z městského opevnění se zachovala severozápadní část hradeb. Roku 1705 byl v hranolovité věži zřízen vyhlídkový pavilon – „Lusthaus“, jinak též zvaný Jezuitská hvězdárna. Opevnění dále pokračuje a jeho součástí je ještě bašta zvaná „Baba“ (Adresa: Michalská čp. 260), která sloužila jako městské vězení a mučírna. Dále byly zachovány hradby v oblasti zvané Parkán a na řadě dalších míst Litoměřic. Celková délka zachovalých hradeb bez mála 2 km.

Odtud zpět na jih po Krajské ulici a Dómské ulici.

Kostel sv.Václava
Zvětšit
Kostel sv.Václava

Václavské náměstí

Kostel sv. Václava Adresa: Václavské náměstí. Historie kostela sahá až do roku 1363, kdy je poprvé připomínán. Gotická stavba však byla během třicetileté války poničena. V letech 1714-16 dalo město na tomto místě postavit nový kostel jako dík za odvrácení moru. Barokně jej vystavěl Octavio Broggio. Sochařské práce jsou dílem Franze Tollingera a štukatérské R. Bolla. V průčelí se nachází socha sv.Václava, českého knížete a patrona českého národa. Nad sochou je štukový městský znak. Oprava v letech 1993-94 probíhala dle návrhu ing.arch. Jarmily Antošové a restaurátorské práce prováděli ak.arch. Jan Staněk a Alois Kučera. Při této v pořadí čtvrté opravě byla otevřena kopule kostela. V makovici byly nalezeny dvě olověné a jedna měděná tuba, jako poselství dávných věků z dob minulých oprav kostela. Ve všech byly ukryty mj. záznamy o tehdejší době a staré mince. Nově k nim přibyl záznam o době naší: fotografie, mince a videokazeta o stavu města. Kostel je majetkem města a v bezplatném pronájmu ho od roku 1945 užívá pravoslavná církev. [13]

Dómské náměstí

Děkanství a kanovnické domky Děkanství a kanovnické domky - tento souvislý blok budov tvoří jižní stranu Dómské náměstí. Byly postaveny na přelomu 17. a 18. stol. [14]

Kapitulní konzistoř Adresa: Dómské náměstí. Budova konzistoře byla postavena v 1. polovině 18. stol.. Stavitelem byl Octavio Broggio. Původně byla určena pro kněžský seminář, ale později zde byla zřízena biskupská konzistoř. V 19 století byla zvýšena o jedno patro. Budova má bohatou štukovou výzdobu průčelí a v nástavci je socha sv. Jana Nepomuckého

Kapitula - z lat. capitulum (zdrobnělina od caput -hlava, kněžské kolegium při hlavním kostele. Konzistoř - z lat. consistorium - rada, která pomáhala císaři (od consistere). Termínem konzistoř se v Čechách také tradičně označuje biskupská kurie. [15]

Katedrála sv. Štěpána Adresa: Dómské náměstí. Nejvýznamnější památka Litoměřic, která jistě stojí za prohlédnutí. Nachází se na Dómském náměstí, které je na stejnojmenném vrchu. Samotný Dómský vrch v dřívějších dobách nazývaný hora sv. Štěpána je místem vskutku historickým. Již v 11. stol. zde kníže Spytihněv II. založil kapitulu a románskou baziliku. Zakládací listina kapituly litoměřické je dochovaná v originále a uležena archivu. Dnešní katedrála byla postavena v letech 1663 – 1670. Jedná se o barokní jednolodní kostel. Nad vstupním portálem je nika se sochou sv. Štěpána (z r.1700), na vstupním portálu je znak biskupa Schleinitze. Po stranách portálu jsou sochy sv. Felixe a sv. Viktorina. Interiér katedrály je bohatě vyzdoben. Dnešní věž byla postavena na místě zvonice až ke konci 19. stol. Věž je v sezóně přístupná a je z ní pěkný rozhled, s katedrálou je spojena spojovacím obloukem. [16]


Máchova ulice

Biskupská rezidence Adresa: Máchova ulice, čp. 1d. Biskupská rezidence – sídlo biskupa litoměřického je součástí Dómského náměstí. Projdete-li okolo katedrály do Máchovy ulice uvidíte ji vpravo. Na místě původních budov kapituly z 11 stol, byla v roce 1683 – 1701 postavena budova biskupství, podle Giulio Broggia. Jedná se o dvoupatrovou budovu, obrácenou čelem k řece Labi. Nachází se zde i kaple sv.Vavřince a malby F.Kučery a Ch.Tietze. V přízemí je umístěna velká knihovna, vybudovaná z největší části koncem 18. století za biskupa Emanuela Arnošta z Valdštejna. V patře se nachází trůnní sál s nádhernou nástropní malbou. Dnes je objekt sídlem litoměřického biskupa Litoměřice jsou sídlem biskupství od roku 1655. Prvním biskupem byl Maxmilián Rudolf svobodný pán Schleinitz (1655-1675) a dnes je rezidence sídlem již v pořadí 19. biskupa. [17]

Dům "Na Vikárce" - Máchova světnička Adresa: Máchova ulice, čp. 177/5. Památník českého romantického básníka Karla Hynka Máchy najdete v Litoměřicích v Máchově ulici, kousek od katedrály sv. Štěpána. Je zřízený jako světnička, v objektu vinárny "Na Vikárce" (dříve u Schustermannů). Zde básník bydlel a 6. listopadu 1836 zemřel. Součástí expozice je i řada předmětů a materiálů připomínajících prostředí 1. poloviny 19. století.

Otevírací doba: I.-XII. Út-Ne 11-17 h, Poslední návštěva: 16.00 h, Čas prohlídky: 30 min [18]

Máchovy schody

Barokní mlýn Adresa: Máchovy schody, čp. 9. Pozdně barokní patrový mlýn na potoku Pokratci byl postaven koncem 18. století. V přízemí je členěn slepými obloukovými arkádami s velkými půlkruhovými okny. V přední části domu je pilířová síň se čtyřmi poli plackové klenby. V letech 1996 - 1997 byl celý objekt zrekonstruován. [19]

Městské divadlo K.H.Máchy Adresa: Máchovy schody, čp. 276. Patří mezi jedno z nejstarších městských divadel v Čechách. Bylo postaveno r. 1822 na místě starší hospodářské budovy stavitelem Josefem Gaubem.Před válkou zde býval stálý německý soubor, který uváděl činohry a operety, v některých dobách i opery. Od poloviny 20. let se v divadle hrála jednou měsíčně, později jednou týdně a v pamětní dny i česká představení. Divadlo bylo v roce 1945 pojmenováno po básníku K.H.Máchovi. V letech 1968-91 zde probíhala rekonstrukce a vnitřní přestavba. [20]

Jezuitská ulice

Kostel Zvěstování Panny Marie Adresa: Jezuitská ulice. Bývalý jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie je první památkou, kterou uvidíte, když přijíždíte do Litoměřic po Tyršovo mostu, jediném přes řeku Labe. Kostel najdete na konci Jezuitské ulice, když půjdete z náměstí kolem kostela Všech svatých. Je to mohutná barokní stavba se dvěma věžemi v průčelí, v interiéru chrámu jsou monumentální fresky připisované J. Hiebelovi. Od roku 1992 je zde umístěna expozice - Mezinárodní výtvarné sympozium "Otevřený dialog". Stavba kostela byla zahájena v roce 1701, stavitelem byl Giulio Broggio [brodžio] (1648-1703) ve stavbě pokračoval i jeho syn Octavio (Oktavian) Broggio (1670-1742) a stavba byla dokončena v roce 1731. Kostel byl postaven pro jezuitský řád. Po církevní reformě, kdy byl jezuitský řád zrušen (1773), zde byl zřízen sklad pivovaru. Naproti přes ulici stojící budova je bývalá jezuitská rezidence. Když v roce 1810 začala být tato budova znovu využívána jako kněžský seminář byl kostel znovu vysvěcen a v roce 1818 s touto budovou spojen chodbou ve výši prvního patra. [21]

Gotické dvojče Adresa: Jezuitská, čp. 4 - dvorní trakt - Hoftrakt. Je nejstarším zachovalým měšťanským domem ze 2. poloviny 15. století. Tento pozdně gotický dům má dvojitý štít a uvnitř v patře se nachází unikátní rozlehlá renesanční srubová místnost. Objekt byl opraven r.1984 a nachází se ve dvorním traktu Jezuitské ulice čp. 4. Dnes je zde soukromá galerie. Otevřeno Po-Pá 8:00-17:00 hod., So 8:00-12:00 hod. [22]

Externí odkazy

Účastníci

Žaneta Jedličková, Václav Lohr

Osobní nástroje