Miláno

Z BCD Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Plán cesty

23.5.2009 06:50 odlet Praha (PRG) --> Miláno-Bergamo (BGY)
08:15 přílet do Bergama
09:00 odjezd autobusem do Milána Centrale Station (zpáteční jízdenka 16 EUR, délka 60 minut), prohlídka města a ubytování v hotelu Ritter
24.5.2009 10:00 prohlídka Milána
16:30 odjezd autobusem z Milána do Bergama (v případě dřívějšího příjezdu
20:55 odlet Miláno-Bergamo (BGY) --> Praha (PRG)
22:20 přílet do Prahy


Trasa

Mapa Milána

1.den


  • Giardini Pubblici - Museo Civico di Storia Naturale, Museo del Cinema, Monumento al bersagliere Luciano Manara, Villa Reale di Palestro, Archi di Porta Nuova
  • La Scala
  • Piazza Mercanti
  • Bibliotheca Ambrosiana
  • Galleria Vittorio Emanuele
  • Katedrála (Duomo)
  • Palazzo Reale



2.den




Ubytování

Hotel Ritter

  • Corso Garibaldi 68, 20121 Milan
  • Poblíž stanice metra Moscova (zelená trasa M2)


Bergamo

Bergamo se nachází téměř ve středu severoitalského regionu Lombardie, kde ho obklopuje sedm pahorků. Z toho také vznikl název města, který pochází z pergamského nářečí a znamená „město na pahorku“. [1]

Město je rozděleno na dvě odlišné části. Bergamo Alta se seskupením jedinečných středověkých a renesančních budov na samém vrcholku kopce a modernější, vzdušnější Bergamo Bassa, rozkládající se pod starým centrem. Horní část je dodnes opevněná ještě z dob Římanů a nachází se zde pevnost La Rocca.

V horní části leží Piazza Vecchia, jeden z nejpůvabnějších architektonických souborů v kraji. Stojí zde mimo jiné Torre del Comune z 12. století, s krásnými hodinami a zvonem, dále Biblioteca Civica z pozdního 16. století a Palazzo della Ragione (soudní dvůr) z 12. století. Podloubí Palazza della Ragione vede na Piazzu del Duomo s neoklasicistním dómem, jemuž vévodí průčelí Cappely Calleoni. Tato kaple byla zbudována v roce 1476 jako hrobka Bartolomea Coleoniho. Po stranách jsou dvě budovy ze 14. století, osmiboké baptisterium a románská bazilika Santa Maria Maggiore. V jejím barokním interiéru je pohřben Gaetano Donizetti, operní skladatel a rodák z Bergama.

Perlou Bergama Bassa je Galeria dell'Accademia Carrara, význačná obrazárna s pěknou sbírkou děl benátských mistrů a místních umělců.[2]

Bergamo má úžasně magickou atmosféru. Tu tvoří i krásné, staré obchůdky a trattorie, které jistou měrou přispívaly k historii města. Některým je dokonce více než sto let a určitě stojí za to je navštívit. Mezi takové patří například Pasticceria Cavour Caffetteria, což je kavárna s cukrárnou, nebo Chiari Formaggi, kde si můžete koupit nejrůznější druhy sýrů speciálně z této oblasti. Můžete se dostat i do nějaké z typických restaurací a ochutnat tradiční „casonsei“. To jsou obrovské ravioli z chleba, mouky plněné klobásou. Pokud vás zajímá divadlo a zvláště pak Commedia dell'Arte – typická pro Itálii od 16. století, pak vězte, že z Bergama pochází Harlekýn, jedna z jejích typických postav.[3]


Miláno

Milán (italsky Milano, v milánském dialektu Milan) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milano. Je slavné jako město obchodu, bank a módy, jako sídlo opery La Scala a fotbalového klubu AC Milano. Je zde také velká gotická katedrála a řada dalších památek. Město se nachází v nížině v západní části Lombardie a protékají jím jenom malé řeky (Lambro, Olona, Seveso), většinou pod zemí. Samo město má 1,3 milionu obyvatel, s rozsáhlou a souvislou okolní aglomerací až 4 milionů.[4]

Památky

Centrale Stazione

Nachází se na náměstí Duca d'Aosta. Je to druhé největší nádraží v Itálii. Projede přes něj 600 vlaků za den, denně pojme 320 tisíc a ročně 120 milionů osob. Do r.1850 měl Milán 2 nádarží - Porta Nuova a Milan Porta Tosa, které spolu nebyly spojené. Byly na kraji města a z jednoho vedla trasa so Benátek a z druhého do Monzy. Na konci 19.století byla Milánská nádraží propojena orkužní trasou, ale i tak bylo cestujících více, než nádraží mohla zvládat. A tak bylo v květnu 1931 otevřeno nové - centrální - nádraží.


San Camillo de Lellis Kostel zasvěcený svatému Kamilu z Lellis. Sv. Kamil v 16.století velkou měrou k reformě katolické církve. Svůj život zasvětil péči o nemocné. Je patronem nemocnic a zdravotních sester.





San Carlo al Lazzaretto

Kostel byl postaven na základech starověkého chrámu S. Maria della Sanità z konce 16.století. Autorem je Carlo Borromeo a stavba byla součástí lazaretu. Měl velmi dobře propracovaný systém kanálů, zajišťující čistotu a hygienu. Uprostřed byl dvůr, kam vedl výstup ze všech pokojů. Uprostřed dvoru byla kaple, na kterou bylo vidět ze všech pokojů. Současný kostel je osmiúhelníkového tvaru a je postavený z kamene. Fragmet původního chrámu je stále patrný podélulice Via S. Gregorio.


Giardini Pubblici

Většina milánských parků a zadhrad - a tedy i tato v r.1786 - byla navržena tím samým architektem, který stál za zrodem La Scaly a Palazzo Reale. V r.1857 byla zahrada rozšířena až k Villa Reale (nyní pojmenovaná Villa Belgiojoso Bonaparte) a Palazzo Dugnani. V současnosti se v zahradě dají najít takové přírodní elementy jako jsou vodopády či kamenná moře, které jsou dílem Emilia Alemagna při příležitosti Světové výstavy v r.1871. Kromě galerií a muzejí na okrajových částech zahrady se zde nacházejí četné bary a venkovní posezení (otevřeno od 8 do 19hod) a malý vláček pro děti (€1.50 za jízdu). [5]


Museo Civico di Storia Naturale

  • Corso Venezia 55
  • Vstup: 9-17:30 (kromě pondělí), 3,50 EUR
  • Nachází se ve veřejné zahradě. Obsahuje sbírky hmyzu, minerálů, ptáků a fosílií.



Museo del Cinema

  • v budově Palazzo Dugnani, Via Manin 2/b
  • Muzeum bylo otevřeno v r.1985 a je věnováno jednomu z hlavních sběratelů a přispivatelů - Gianni Comencinimu. Obsahuje památeční předměty a důležité dokumenty vztahující se k vývoji filmu v Miláně, Itálii a zbytku světa. Důležitou součástí muzea jsou také nastroje používané bratry Lumièrovými a Georgem Mèlièsem. Mezi 16-17 hod probíhá promítání filmů, ale rezervace je nutná.
  • Vstup 3EUR, Pá-Ne 15-18




Monumento al bersagliere Luciano Manara

  • Luciano Manara byl přítelem Carla Cattanea
  • Bojoval v první italské válce za nezávislost
  • Zemřel v pouhých 24 letech v bitvě u Villa Spada. Jeho pohřeb se konal v kostele San Lorenzo in Lucina
  • V r.1864 jeho rodina povolila stavbu památníku v Barzanò v šedobílé barvě a romantickém stylu.
  • V Miláně je jeho bronzová socha z r.1894



Villa Reale di Palestro

  • Vila byla postavena v r.1790 známým architektem Leopoldo Pollakem pro šlechtice Lodovica Belgiojosa v neoklasicistním stylu
  • Vila sloužila jako milánské sídlo Napoleona a později i italských králů (proto tedy označení Královská vila)
  • Od r.1928 ji vlastní městská rada
  • Sídlí v ní Museo dell'Ottocento s francouzskými a italskými obrazy z 19.století.




Archi di Porta Nuova

  • Brána je součástí městského opevnění z 12.století
  • V letech 1330-39 byla vyzdobena a zpevněna Azzone Viscontim a skládá se z dvou oblouků z boku chráněných věžemi
  • R.1861 byla restaurována a poté znovu r.1931




La Scala

  • Divadlo vystavěné po požáru v letech 1776-1778 za císařovny Marie Terezie
  • Pojmenováno je po šlechtičně Regině della Scala
  • Dnes má přes 2800 míst a je jednou z nejslavnějších operních scén
  • Vystupovaly v něm ty největší hvězdy celého světa jako Maria Callas, Luciano Pavarotti, Placido Domingo a další
  • Původně na tomto místě stál kostel Santa Maria della Scala a poté divadlo Regio Ducale, které roku 1776 vyhořelo. Roku 1838 byla provedena rekonstrukce divadla. Roku 1943 byla budova poškozena při náletu. Provoz byl opětovně zahájen 11. května 1946.


Galleria Vittorio Emanuele II

  • Byla postavena kolem r.1870 v eklektickém stylu a říká se jí“salotto di Milano” (Milánský salónek)
  • Tuto elegantní prosklenou nákupní pasáž pojmenovanou po králi navrhl Giuseppe Mengoni, který v roce 1878 tragicky zahynul pádem z její střechy jeden den před slavnostním otevřením.[6]
  • V kryté pasáži najdete staré kavárničky, restaurace, butiky jako Gucci, Prada, Benetton, Versace apod. a knihkupectví
  • Na podlaze uprostřed pasáže je v mozaice vyobrazen býk. Podle místní legendy, pokud se několikrát otočíte kolem své osy na pravé noze na býkových genitáliích, budete mít štěstí. Kdoví, proč si Italové vybrali zrovna tuto část těla….[7]



Dóm

  • Postavený v letech 1386-1510, s průčelím přestavěným za Napoleona 1805
  • Svými rozměry (délka 157 m, šířka 92 m, výška klenby 45 m a výška centrální věže s pozlacenou sochou Madony 106 m) je třetí největší na světě a může pojmout až 40 tisíc lidí.
  • Uvnitř je bohatá výzdoba, zejména renesanční a barokní.
  • Vstup: 9-16(17):45, 6EUR výtah, 4EUR schody




Palazzo Reale

  • Na Dómském náměstí
  • Velmi stará budova, datující se až k r.1100
  • Byla sídlem nejmocnějších milánských osobností - od Viscontiů, přes rodinu Sforza, španělské guvernéry až k rakouským vládcům
  • Palác hostí dvě z nejlepších milánských muzejí: Muzeum současného umění (Civico Museo d'Arte Contemporanea) a Muzeum Dómu



Piazza Mercanti

  • Náměstí, kterému se říká "kout starého Milána"
  • Má 6 bran
  • Na jižní straně stojí Palazzo della Ragione či Nová radnice (Broletto Nuovo)
  • Dále se zde nachází Barokní úřednická škola (Palazzo delle Scuole Palatine) a gotický dům rodiny Panigarola (Casa dei Panigarola).




Bibliotheca Ambrosiana

  • Založená milánským arcibiskupem Fredericem Borromeo (1564-1631) jako první veřejná knihovna na evropské pevnině
  • Obsahuje velké sbírky rukopisů a kreseb, zejména jedinečnou sbírkou kreseb Leonarda da Vinciho a jeho deníků.
  • Nachází se zde Pinacoteca Ambrosiana - nejstarší milánské muzeum, otevřené r.1609 s díly mistrů jako Caravaggio, Leonardo da Vinci, Raffaello a Botticelli.



Santa Maria del Carmine

  • Piazza del Carmine 2
  • Kostel v gothickém stylu navržený Pietro Solarim
  • V 19.století byly přidány barokní prvky dvěma architekty - Giuseppe Pestagallim a Carlo Maciachinim. Druhý je zodpovědný za novou fasádu


Castello Sforzesco

  • Původní hrad se datuje až k r.1450
  • Byl postaven na přání vévody Francesca Sforzy.
  • Během staletí prošel rozličnými změnami. Na konci 19.století proběhla rozsáhlá renovace celé budovy.
  • Jde o majestátní budovu s krásnými vnitřními nádvořími, vybudovanou v goticko-renesančním stylu. Uvnitř jsou zdobené haly, navržené Leonardem a freskymalované mistry jako je např. Bramante.
  • V současnosti hrad hostí různé výstavy.


Parco Sempione

  • Mezi dvěma nádvořími hradu Sforzesco je vchod do parku, založeného mezi lety 1893 a 1897.
  • Kdysi sloužil jako zahrada pro potěšení vévody Milánského a později jako vojenská základna.
  • Na severovýchodě parku je Aréna - amfiteátr z r.1807 ke sportovním a jiným účelům.
  • Na jihovýchodě je Akvárium (vstup: zdarma, 9-17:30, 12-13 pauza)
  • Na jihozápadě je Palazzo Triennale (vstup 10:30-20:30, kromě pondělí) - výstavy architektury, obrazů, soch, šperků, nábytku
  • Na severu zakončuje park Arco della Pace - nachází se uprostřed Piazza Sempione. Je 25 m vysoký a pocází z napoleonské éry. Je postaven v neoklasicistním stylu a vyzdoben mramorovými sochami a koryntskými sloupy a na vrcholu je bronzová socha šestispřeží.


San Simpliciano

  • Na místě dnešního kostela býval ve 3.století pohanský hřbitov.
  • Stavbu Basilica Virginum započal sv.Ambrož a dokončil ji jeho následovník Simplicianus Soresini, který je zde pohřben.
  • Stavba byla v 11. a 13. století modifikována a získala svůj dnešní romaneskní vzhled.
  • V r.1517 připadla Benediktínům z Montecassina, kteří zde zůstali až do r.1798, kdy došlo k sekularizaci konventu.
  • V 16.století nechal španělský guvernér Ferrante Gonzaga snížit zvonici o 25 metrů.
  • V r.1927 byly přidány vitráže se zobrazením bitvy u Legnana.



Kostel Santa Maria delle Grazie

  • Známý kostel a klášter zahrnutý do světového dědictví UNESCO
  • Najdete v něm Poslední večeři od Leonarda da Vinciho, která se nachází v jídelně kláštera
  • Byl postaven na místě kaple zasvěcené sv.Marii Milostivé na žádost milánského vévody Francesca I. Sforza.
  • Hlavním architektem byl Guiniforte Solari.
  • Klášter byl dokončen r.1469, kostel o něco později. Nový vévoda Ludovico Sforza se rozhodl,že kostel bude místem posledního odpočinku rodiny Sforza.
  • Během druhé dvětové války (15.srpna 1943) byl kostel i klášter vážně poškozen. Většina jídelny byla zničena, ale zed, na níž se nachází Poslední večeře naštěstí zůstala stát.
  • Poslední večeře je nástěnná malba z 15.století, kterou namaloval L. da Vinci pro vévodu Ludovica Sforza. Zobrazuje scénu Poslední večeře ze závěrečných dní Kristova života, jak praví Janovo evangelium 13:21, kdy Ježíš oznámí, že jeden z jeho 12ti apoštolů ho zradí.[8]

Vědecko technologické muzeum Leonarda da Vinciho

  • Vstup ÚT-Pá 9:30-17, SO-NE 9:30-16:30, 8EUR
  • Jedno z nejnavštěvovanějších muzejí v Itálii
  • Je rozděleno do několika sekcí - např. informační technologie, motory či astronomie
  • Nedávno do muzea přibyla ponorka S-506 Enrico Toti, sekce věnovaná chemii a plastickým materiálům a elektrická laboratoř
  • Galerie obsahuje nákresy víc než 15 tisíc nápadů na vynálezy. Mnoho z nich bylo reprodukováno do 3D podoby.


Basilica di Sant'Ambrogio

  • Bazilika sv. Ambrože se nachází na západním konci historického jádra Milána.
  • Byla založena roku 379 jako trojlodní bazilika bez příčné lodi sv. Ambrožem na troskách Bacchova chrámu. * Roku 386 byl kostel vysvěcen a po Ambrožově smrti r. 397 jemu zasvěcen.
  • V roce 739 začíná výstavba benediktinského kláštera. Nynější stavba je však z pozdější doby a sice z 9. stol., kdy byla také postavena (pravá) zvonice, nazývaná "zvonice mnichů". Na nádvoří z roku 881 jsou zbytky starých hrobů, nápisů a fresek. V 10.stol. jsou postaveny apsida a presbytář. Ve 12. stol. dokončeny lodě a menší levá zvonice (severní). Stavební úpravy probíhaly prakticky až do dnešní doby. Na konci 15. stol. zadává kardinál Ascanio Sforza stavbu kláštera architektu Bramantovi.
  • Barokizující elementy byly odstraněny na popud arcivévody Maxmiliána Rakouského v roce 1857, ale stavba byla dokončena až v roce 1889, kdy byly dokončeny arkádové lodžie. V srpnu 1943 byl komplex zasažen při bombardování Milána a restaurován architektem Ferninando Reggiori.[9]


Basilica di San Lorenzo

  • Kostel věnovaný italskému mučedníkovi - Sv.Vavřincovi
  • První stavba pochází již z r.370
  • V 16.století byla renovována, avšak ponechala si svou byzantskou strukturu s dómem a 4 věžmi
  • Na náměstí před bazilikou se nachází tzv. "Sloupy sv.Vavřince" - jeden z pozůstatků římského Mediolana, tedy starověkého Milána z 3.století. Sloupy pravděpodobně patřily k velkým lázním, postaveným císařem Maxmiliánem. Na současné místo byly převezeny po dostavbě baziliky.


Basilica San Nazaro in Brolo

  • Kostel postavený sv.Ambrožem v r.382 na cestě, která spojovala Milán s Římem
  • Původně byla věnovaný apoštolům a proto je známá také jako Basilica Apostolorum
  • Dodnes obsahuje ostatky apoštolů
  • Sv.Nazarovi byla zasvěcena r.397, kdy byly nalezeny jeho ostatky




Torre Velasca (Velasca Tower)

  • Byla postavena r.1954 architekty ze společenství architektů BBPR (zkratka pro jména členů: Gianluigi Banfi, Lodovico Belgiojoso, Enrico Peressutti a Ernesto Nathan Rogers.)
  • Věž Velasca je součástí první vlno italské moderní architektury, ale svým odkazem se hlásí k milánské katedrále a hradu Sforza
  • Vystupuje nad městskou linii a svým tvarem připomíná Lombardskou tradici středověkých pevností a věží, kdy každá vyšší část byla podepřena dřevěnými nebo kamennými trámy.
  • Věž je asi 100m vysoká a tvarem připomíná "houbu"[10]


Ospedale Maggiore

  • Jinak také nazvaná Ca' Granda (neboli Velký dům)
  • Postavená jako sídlo jedné z prvních nemocnic v 15.století (r.1456) na žádost Francesco Sforza a navržená Antonio Filaretem jako jedna z prvník ukázek renesanční architektury v Lombardii
  • Dnes hostí Státní milánskou univerzitu
  • Nad vstupem do knihovny Právnické fakulty najdete pamětní desku na založení nemocnice (pod arkádami napravo od centrálního dvorce)
  • Poblíž vchodu do kostelu Annunziata se nechází pamětní deska na pobyt Sv.Kamila z Lellis, který zde po nějaký čas pečoval o pacienty v nemocnici
  • Všimněte si též sochy nalevo za vchodem do Ca’ Granda - zobrazuje Luigi Mangiagalliho (1849-1928), známého italského porodníka a gynekologa, starosty Milána (1922) a zakladatele městské univerzity (1923).


Piazza Fontana

  • Na tomto náměstí se odehrál 12.12.1969 bombový atentát, kdy bomba vybuchla před centrálou Zemědělské banky. Zabila přitom 17 lidí a zranila dalších 88.
  • Ten samý den explodovaly ještě další 2 bomby v Římě a Miláně a jedna další byla nalezena nevybouchlá.
  • Masakr na Piazza Fontana znamená začátek strategie napětí, kdy mezi lety 1968 - 1989 bylo provedeno více jak 1000 útoků.
  • Teroristický čin se původně připisoval anarchistům. Bylo zatčeno přes 80 osob. Jeden z podezřelých - Giuseppe Pinelli zemřel následkem pádu z okna ve čtvrtém patře policejní stanice, kde byl držen. Nastaly nejasnosti, jak moc byla do jeho smrti zapojena policie. Ale obvinění proti sloužícímu důstojníku Luigi Calabresimu byla stažena pro nedostatek důkazů.
  • Calabresi byl později zavražděn levým křídlem teroritů, kteří se mu pomstili za smrt Pinelliho. Adriano Sofri a Giorgio Pietrostefani, bývalí vůdci Lotta Continua, byli zatčeni za zorganizování útoku, a Ovidio Bompressi a Leonardo Marino za vykonání popravy Calabresiho.
  • Dodnes velká část Italů věří, že Pinelliho zavraždila policie.
  • Dalším zatčeným byl anarchista Pietro Valpreda, kterého svědci identifikovali na místě výbuchu. Byl držen tři roky, než byl z činu obviněn, ale nakonec bylo obvinění staženo pro nedostatek důkazů.
  • Podezíráno bylo i pravé křídlo teroristické organizace Ordine Nuovo, založené Pino Rautim.
  • V průběhu let proběhlo několik soudů s mnoha obviněnými. Dodnes nebyl nikdo potrestán.
Osobní nástroje