Plzeň, Libštejn, Týřov

Z BCD Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Hlavní strana >> Akce

Obsah

Plán cesty

  • 08:30-09:40 Praha-Plzeň
  • 09:45-13:30 ZOO Plzeň
  • 13:30-14:20 Plzeň-Libštejn (přes Chrást a Břasy)
  • 14:30-15:45 Libštejn
  • 15:45-16:35 Libštejn-Týřov (přes Hlohovice a Podmokly)
  • 16:40-18:00 Týřov
  • 18:05-19:15 Týřov-Praha


Plzeň - ZOO

Původní zoologická zahrada byla v Plzni zřízena již v roce 1926, v části Doudlevce ve svahu nad řekou Radbuzou. Do dnešního areálu se přestěhovala v roce 1963. Postupně docházelo k modernizaci, ale největšího rozvoje dosáhla v posledním desetiletí, kdy se snad denně mění.

Zoologickou zahradu v Plzni najdete v Lochotínském parku, od centra směrem na Karlovy Vary. Na ploše okolo 21 ha je chováno množství savců, ptáků, plazů, obojživelníků i ryb, celkem okolo 1 200 druhů obratlovců a bezobratlých. Velké množství z těchto živočichů si můžete prohlédnou právě jen v zoologické zahradě v Plzni. Je spojena s botanickou zahradou a tak i v prostoru zoologické zahrady dnes najdete množství zajímavých botanických exponátů. Součástí expozice je i statek s domácími zvířaty.[1]


Otevírací doba:

  • Zoologická zahrada je otevřena po celý rok
  • leden – březen denně od 9.00 do 18.00 hod
  • duben - září denně od 8.00 do 19.00 hod
  • říjen - prosinec denně od 9.00 do 18.00 hod [2]

Vstupné:

  • 75 Kč

Libštejn

Tichému údoli jižně od Liblína vévodí tento osamělý hrádek svou vysokou, mohutnou věží. Vrch, na němž stojí, je z obou stran oddělen údolím dvou bystřin od sousedních zalesněných strání, které jej převyšují. Strmost návrší, na němž byl postaven, činila jej těžce přístupným. Hradební zdi jsou dnes již z valné části sesuty, zříceniny zarůstají lesem, avšak přece lze si učiniti představu o bývalém uspořádání hradu. Vysoká, čtverhranná věž má zaoblené rohy, zpevněné mohutnými kvádry. Byla jádrem obrany hradu, který byl nedobytný, dokud nebylo střelných zbraní. Když se ve válkách husitských ukázalo, že palbě ze sousedních návrší neodolá, byla k jeho obraně na jednom z nich zřízena bašta s opevněním. Libštejn založen byl ve 14. století. Držiteli jeho byli Kolovratové. Roku 1430 oblehli hrad husité, táhnoucí k Plzni. Střelbou pobořili jeho hradby a zmocnili se předhradí, avšak zadní hrad se uhájil. Proto husité odtáhli a nechali tu menší oddíl, aby hrad vyležel. Po několika týdnech došlo k smíru. když se Kolovratové zavázali, že přistoupí k straně podobojí. R. 1540 prodal hrad Jan Libštejnský z Kolovrat Valdštejnům. Koncem 16. století dostal se v majetek Gryspeků na Kaceřově. Nejtěžší pohroma stihla Libštejn za války Třicetileté. Roku 1639 přitáhlo k němu 500 jezdců, dobyli hradu. vyloupili jej a zapálili. [3]

Týřov

Hrad postavil nejspíše až ke konci své vlády král Václav I. První zmínka se váže k roku 1249, kdy zde Václav přijal kralevice Přemysla a předáky panské opozice. V přímém královském držení nezůstal Týřov příliš dlouho. V pramenech se vyskytoval pod oběma svými jmény, jak Týřov i Angerbach. Již na počátku 13. století jej od Jan Lucemburský získal do zástavy Vilém Zajíc z Valdeka, který zde v letech 1315-16 věznil Jindřicha z Lipé. Po svém návratu do Čech jej roku 1333 vykoupil markrabě Karel a v roce 1355 jej začlenil do svého návrhu zákoníku Majestas Carolina jako podmínečně zcizitelný. Roku 1360 jej sice nakrátko zastavil bavorskému vévodovi Janovi, po roce jej však vykoupil. Od té doby se uvádí již jen pod svým českým jménem. Roku 1422 jej král Zikmund spolu s Křivoklátem zastavil svému přívrženci Alši Holickému ze Šternberka jako úhradu za obdržené půjčky. Díky dokonalému obrannému systému vyvázl Týřov jako jeden z mála hradů z husitských bouří bez pohromy. V roce 1429 je již týřovským pánem Habart z Adlaru, který s dalšími královskými přívrženci působil mnoho nepříjemností pražským městům. Zakrátko se Týřov dostal opět do rukou pánů ze Šternberka, od kterých jej krátce po roce 1450 vykoupila zpět královská komora. Za Jiřího z Poděbrad se dostal hrad roku 1460 opět do zástavy, tentokrát královského sekretáře Jošta z Ensidle, který zde založil novou větev svého rodu Týřovských z Ensidle. Téměř po celé 16. století se táhly složité spory o vykoupení Týřova ze zástavy a jeho následný odprodej do dědičného vlastnictví. Během té doby jeho držitelé příliš neinvestovali do údržby, hrad začal nezadržitelně chátrat a roku 1575 se poprvé uvádí jako pustý. Teprve v 80. letech došlo ke konečné dohodě a panství odkoupil Jan starší z Lobkovic, který již zpustlý hrad ponechal svému osudu. Při zcelování křivoklátského panství jej Rudolf II. připojil ke Křivoklátu, s nímž sdílel další osudy. V letech 1973 a 1976-84 zde byl prováděn archeologický výzum, který vnesl mnoho světla do jeho poznání. [4]

Zříceniny hradu jsou návštěvné v kterékoliv roční době, avšak doporučuji dobu prázdnin. 13 km od Křivoklátu po červené turistické značce se nalézá další z kouzelných míst naší země. Skrovné zbytky dávají tušit že kdysi zde stával krásný a mohutný hrad.

Mapy

Mapa 1

Soubor:Libstejn-mapa.jpg


Mapa 2

Soubor:Tyrov-mapa.jpg

Google mapa plán cesty

Osobní nástroje