Rozhledna, hvězdárna a planetárium na Kleti

Z BCD Wiki

Obsah

1 Informace o rozhledně
2 Historie rozhledny
3 Pověst
4 Observatoř Kleť
5 Otevírací doba
6 Lanovka

Informace o rozhledně

Rozhledna s restaurací leží na více než tisíc metrů vysoké hoře (na nejvyšším vrcholku Blanenského lesa). Je dostupná pohodlně lanovkou či autem, nebo poctivě pěšky (zajímavý je výstup přímo pod lanovkou). Ideální výlet je to pro vodáky co kotví na tábořišti na Dívčáku. Při jasném počasí (nejlépe zimní mrazivo) nádherný pohled na Alpy!

[editovat]

Historie rozhledny

Tato kamenná novogotická věž se honosí titulem nejstarší rozhledny u nás (1825). Původně sloužila též jakož to triangulační věž a hvězdárna. Projekt zpracoval ing. Jan Salaba.

Na počátku 19. století byla navštěvována pouze za účelem měření a mapování. Kleť je místem jedinečného kruhového rozhledu. Již před stavbou rozhledny sem přicházeli lidé za vynikajícím pohledem na Alpy. Kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku, sám vášnivý cestovatel, propagoval také turistické zájmy. Dal tedy podnět k výstavbě kamenné rozhledny na samém vrcholu. Stavba byla budována v letech 1822 - 1825. Jedná se o nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách, z níž je za chladného počasí vidět až na alpské vrcholky. Na počest zakladatele byla nazvána Josefovou věží. Josefova věž se stala v letech 1824 - 1825 trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak místo přilákalo nejenom tisíce návštěvníků, ale také tvůrce plánů rozhledů z vrcholu rozhledny.

Sto let po založení rozhledny, v roce 1925, byla na Kleti vystavěna horská chata pro potřeby turistů, jejíž patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku. Odtud název Tereziina chata.

Dnes je Kleť a její okolí cílem mnoha tisíců turistů během celého roku. Po několika turistických trasách se na Kleť lze dostat z několika míst v regionu - z Českého Krumlova, Holubova, Křemže, Chvalšin, Zlaté Koruny, Brloha atd. Na své si v zimním období přijdou i lyžaři. Již tradiční sportovní akcí se stal velmi náročný Běh na Kleť. V zimě i v létě je možné se na vrchol a zpět dopravit sedačkovou lanovkou, jejíž dolní stanice se nachází v Krasetíně u Holubova. Lanovka překonává délku 1752 m a výšku 383 m, turisty přepravuje již od roku 1961. [1]

[editovat]

Pověst

Na nejvyšší hoře Blanského lesa stál pevný hrad a v něm spravedlivě vládl vladyka Hrozen. Měl jedinou dceru, dobrotivou a sličnou, které říkali Krasava. Ucházelo se o ni mnoho ženichů a zvláště švarný mladík snědých tváří a jiskrného pohledu, o kterém se proslýchalo, že je to sám Belzebub. Když kníže pekel poznal, že jeho proměna je prozrazena, přísahal pomstu za to, že dostal od Krasavy košem. Jednoho dne, když všichni z hradu odjeli na lov, rozpoutal Belzebub nad Kletí děsivou bouřku; lámal pevné hradby hradu a metal kamení do všech stran. Bludný mnich, který šel náhodou okolo, zdvihl kříž a zahnal Belzebuba do pekel. Balvany ležící dodnes na temeni Kleti jsou zbytky onoho mocného sídla rozkotaného ďáblem. [2]

[editovat]

Observatoř Kleť

Observatoř Kleť se začala budovat v roce 1957,jižně pod vrcholem Kleti, v nadmořské výšce 1 070 metrů jako pobočka českobudějovické hvězdárny (nynější Hvězdárny a planetária České Budějovice), určená pro odborná astronomická pozorování vyžadující kvalitní pozorovací podmínky. Je nejvýše položenou astronomickou observatoří v Čechách.

Známá je výzkumem planetek (asteroidů) a komet, včetně objevů dosud neznámých těles.

Pravidelná pozorování z Kleti byla zahájena v roce 1968, vyhledávání dosud neznámých těles v roce 1977, systematická následná měření pro výpočty drah planetek v roce 1994.

Dosud 893 planetek objevených na Kleti v letech 1978 - 2008 ( stav k 18. červnu 2008 ) zařadila Mezinárodní astronomická unie mezi potvrzené objevy se spolehlivě určenou dráhou. To představuje šestnácté místo v celosvětové statistice. Většina objevů náleží k planetkám hlavního pásu, obíhajících kolem Slunce mezi drahami Marsu a Jupitera. Planetky (3102) Krok a (5797) Bivoj patří k typu Amor, a v přísluní se přibližují až k dráze Země.

Jeden z kleťských objevů nese jméno města Český Krumlov. Tato planetka s pořadovým číslem 2747 má průměr téměř dvacet kilometrů a kolem Slunce oběhne jednou za 5,48 roku.

Od roku 1994 se výzkumný tým zároveň věnuje měření přesných poloh asteroidů pohybujících se v blízkosti Země či křižujících zemskou dráhu, planetek ve vzdálených oblastech sluneční soustavy, i nově objevených komet včetně komety Shoemaker-Levy 9 před její srážkou s planetou Jupiter či komety Hale-Bopp. V tomto oboru patří Kleť do první desítky světových observatoří.

Na Kleti byly objeveny také čtyři komety. Jde o jediné čtyři komety objevené na českém území za poslední století. Poslední z nich byla objevena v roce 2000 a je jedinou kometou objevenou v České Republice.

Dříve byla na Kleti používána fotografická Maksutovova komora o průměru korekčního menisku 63 centimetry, dnes jsou hlavními přístroji Observatoře Kleť teleskop KLENOT (KLEt' Observatory Near Earth and Other unusual objects observations Team and Telescope) s hlavním zrcadlem o průměru 106 centimetrů a CCD kamerou chlazenou tekutým dusíkem, a zrcadlový dalekohled o průměru hlavního zrcadla 57 centimetrů, také vybavený elektronickým záznamovým zařízením CCD.

Observatoř Kleť spolupracuje s Mezinárodní astronomickou unií (IAU), The Spaceguard Foundation, a dalšími zahraničními institucemi.

Na Observatoři Kleť se konají i exkurze pro veřejnost a školy. [3]

Více informací na: http://www.klet.org/ či http://www.hvezdarnacb.cz/index.php?stranka=klet&menu_id=36&uroven=2

[editovat]