Výlet do jižní Francie - města a památky

Z BCD Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Hlavní strana > Akce > Akce 2009 > Výlet do jižní Francie


Obsah

Amberg

[1]

Nejstarší písemná zmínka o Ambergu pochází z roku 1034. Ve 12. století byl již Amberg důležitým místem kupců provozujících obchody. Amberské obchody byly uzavírány z převážné části po vodě, tedy po proudu řeky Vils a odtud přes Naab do Dunaje. Upevněný trh, který lze v polovině 12. století dokázat v knize tradic kláštera Ensdorf, se rozvinul v město 13. století.

Památky:

  • Jedním z nejznámějších a nejkrásnějších charakteristických symbolů města Ambergu jsou městské brýle", klenutý most přes říčku Vils, který kdysi sloužil jako městské opevnění a spojnice novým zámkem a zbrojnicí. Dvojitý pás městských hradeb s věžemi a bránami, gotická radnice s renezanční nástavbou, mohutné kostely i další četné historické budovy tvoří nezaměnitelný vzhled města.
  • Alte Veste" (Stará tvrz)
  • Nový zámek - Ehenagliches Schloss - kurfiřtský zámek z 15.století, který nechal postavit Ludvík III.
  • Eh–Häusl - jeden z nejmenších hotelů na světě
  • zbrojnice Zeughaus (dnes zde sídlí zemský úřad)
  • Bazilika sv. Martina (pozdě gotický)
  • Farní kostel sv. Jiří (původně gotický, barokizovaný)
  • Poutní kostel Panny Marie (barokní)
  • Městské Muzeum - Dějiny města, Stála expozice o kurfiřtském Ambergu, Dějiny řemesla a průmyslu v Ambergu, Sbírka obrazů malíře a grafika Michala Matyáše Prechtla, Archeologické muzeum


Schwabach

[2]

Schwabach má cca 40 000 obyvatel a leží v centru oblasti Frankonie na severu Bavorska. Město je autonomním administrativním celkem. Městem protéká stejnojmenná řeka.

První zmínka o městě je z roku 1117. Kolem r.1500 místní sazeč vyvinul písmo zvané schwabach. V něm byla vytištěna první Bible v německém překladu, kterou připravil Martin Luter.

Schwabach je rodným místem skladatele Adolfa von Henselta, botanika Johanna Gottfrieda Zinna, biologa Ralfa Baumeistera a jednoho z vývojářů mp3 Bernharda Grilla.

Památky:

  • Radnice - na Marktplatz, střecha věže je složena z 14 000 zlatých plátů
  • Stadtpfarrkirche


Ettlingen

[3]

Památky:

  • Hrad - středověký hradní komplex ze 13.století > 3-křídlá renesanční budova > 4-křídlá barokní přestavba, barokní kaple s freskami od Cosmase Damiana Asama,
  • Delfíní fontána - renesanční, z r.1612, od Johannese Schocha
  • růžová zahrada - z r.1988
  • Oblouk Badischer Hof - vstup do bývalé radnice s gotickým obloukem z 15.století
  • Badischer Hof - bývalá radnice, dříve úložna desátků a sídlo starosty
  • Fontána bláznů - z 16.st
  • Fontána sv.Jiří - z r.1494, pozdně gotická, sv.Jíří byl ochráncem tržní spravedlnosti
  • Radnice - z r.1738
  • Radniční věž - do 13.století sloužila jako severní městská brána, později přidán oktagon a barokní střecha
  • Válečný památník - na památku padlých v 1. a 2. sv.válce
  • Mřížované domy - základy z 16.st., rekonstrukce z 18.st.
  • Kostel sv.Martina - nejstarší budova ve městě z 2.století, gotické a barokní přestavby
  • Weisenburgský dvůr - bývalé sídlo alsaského opatství Weisenburgů, kde byly uloženy desátky, z 8.století
  • římská/románská fontána - z r.1986
  • Barvířská ulička - sídlo židovských rodin, až do poliviny 19.st., dříve škola
  • Synagoga - dříve koželužský dům, 1848-1888 synagoga
  • Jezuitská kolej - z r.1730, barokní sloh, kolej pro jezuitské učitele a kněze a do r.1957 vysoká škola
  • Stará pošta
  • Lauerturm - poslední zbylá věž ze severní stěny komplexu, dnes v ní sídlí „Albgaumuseum“, vystavující předměty zemědělské a ruční práce


Offenburg

[4]

Offenburg má cca 59 000 obyvatel a nachází se 25km na východ od Strasbourgu a hranic Rýnského údolí a Černého lesa. Město bylo založeno počátkem 18.století a původně patřilo Rakousku. Po napoleonských válkách, bylo v r.1803 přičleněno k Německému Badenu.

Město je obklopeno vinicemi a leží na říčce Kinzig. Má historické jádro s barokními sceneriemi, množství turistických a cyklistických stezek a konají se zde rozličné kulturní akce.

Památky:

  • Könighof - bývalý Královský dvůr - administrativní budova zemského správce z Ortenau, navržena architektem Dominikem Elmenreichem.
  • Hotel Sonne - nejstarší fungující hotel ve městě z r.1350. Po velkém požáru v r.1689 byl rekonstruován.
  • Kapucínský klášter - sídlí v Gymnasiumstrasse,, bal postaven v letech 1641 - 1647. Jako jediná budova v Offenburgu přežil velký požár v r.1689.
  • Ritterhaus - v Ritterstrasse 10, postavený v r.1784 jako panství pro starostu německé říše, dnes v něm sídlí městský archiv a muzeum.
  • Rybí trh - malebné náměstí v centru města s Hirschovou lékárnou, Lví fontánou a Solným domem.
  • Židovské lázně - jedny z pěti stále funkčních židovských lázní v oblasti Rýnu. Pro veřejnost byly otevřeny r.1978.
  • Radnice - barokní budova z r.1741.
  • Kostel svatého kříže - původní budova kostela pochází z 13.st., ale byla zničena ve velkém požáru v r.1698. Nová budova pochází z konce 17.st.
  • Zwingerpark - jeden z nejkrásnějších parků ve středním Bádensku se nachází hned pod městskými hradbami mezi Wasserstrasse a Hauptstrasse. Park pochází z r.1899.


Basilej

Basilej je druhým největším švýcarským městem a má zhruba 170 tisíc obyvatel. Je centrem obchodu a chemického a farmaceutického průmyslu. Město bylo založeno r.44 př.n.l. (Basilea) a po okupaci Franky a Alemány, bylo r.917 zničeno Maďary. Od roku 1032 se stala Basilej říšským městem. V roce 1501 byla Basilej připojena ke Švýcarsku.[9]

Památky:

  • Srdcem starého města je rybí trh, který zkrášluje gotická fontána.
  • Městská radnice - postavena v 16. století, působivě restaurována.
  • Katedrála (Münster) - pochází z jedenáctého století, gotické věžičky z červeného pískovce,, vysvěcena v roce 1019. Uvnitř katedrály, v severní uličce, se nachází mramorová hrobka Erasma Rotterdamského, který v roce 1536 v Basileji zemřel a je zde pochován.
  • Spalentor - jedna z nejhezčích městských bran Švýcarska, je 700 let stará.
  • Muzea - V Basileji je dohromady 35 muzeí.
  • V továrně na papír (Papiermühle) si můžete sami vyzkoušet vyrobit svůj list papíru. Toto muzeum dostalo kdysi dokonce vyznamenání jako nejlepší muzeum v Evropě.
  • Zoo[10]


Neuchâtel

Plán města Neuchâtel (německy Neuenburg) je město vystavěné ze žlutého pískovce. Leží na severním břehu stejnojmenného jezera na úpatí pohoří Jura. V jeho středověkém centru města s řádkou kaváren, restaurací, divadel a muzeí je jasně cítit vliv francouzské architektury i kultury, přesto zde žije početná menšina obyvatel mluvících německy.

Například Dürrenmatt Centre' věnované spisovateli Friedrichu Dürrenmattovi, který zde mnoho let žil. Muzeum historie umění z 18. století a Laténium – archeologický park, který návštěvníky provede vědeckým pohledem na historii od prehistorických časů dodnes.

Místní panoramatická lanovková dráha (zpáteční jízdenka 9,20 CH) [11] vás může zavést až na horu Chaumont 1100 metrů nad mořem, ze které je skutečně krásný výhled na celé okolí. [12]

Památky:

  • Zámek/Chateau - z 15.století, sídlí v něm vláda kantonu, otevřeno od Út do Pá (10.00, 11.00, 12.00, 14.00, 15.00 a 16.00). So, Ne, Po 14.00, 15.00 a 16.00. Vstup zdarma.
  • Vězeňská věž - vstup 2CH, 8-18hod.
  • Přírodní historické muzeum - vstup 8CH. Út - So 10-18:00


Grenoble

Montélimar

Montélimar leží na východ od řeky Rhony, centrem města protéká říčka Roulion. Spadá pod oblast Drôme a hned po Valence je druhým největším městem oblasti.

Jméno Montélimar je odvozeno od místního hradu Mont Adhémar. Je známý pro nugátový průmysl, který využívá zdejších mandlí a medu z Provence. Nejznámější obchody s nugátem se necházejí na Allées Champs de Mars a Boulevard A. Briand.

Hrad Mont Adhémar
Zvětšit
Hrad Mont Adhémar

Památky:

  • Mont Adhémar - na východ od starého města leží hrad, vybudovaný mocnou rodinou Adhémarů v 12.století. Mezi lety 1340 a 1383 byl hrad majetkem papežů, kteří jsou zodpovědni za jeho rozšíření. V 16.století hrad vytvořil severovýchodní roh oppevněného města. Od r.1791 byl hrad používán jako vězení (do r.1926). Dodnes zůstala zachována masivní čtvercová Tour de Narbonne, donjon (vězení), logis (věž s obývacími místnostmi) a kaple Sv.Pierra - pravděpodobně nejstarší budova v komplexu, která odráží jihofrancouzský romaneskní styl (z 11.st.), na hlavní apsidě je freska ze 14.st. [13] Hrad je považován za jeden s posledních příkladů románské hradní architektury. Hrad je na seznamu Historických monumentů francouzského ministerstva kultury od roku 1889. [14]. Otevřeno 9:30-18:00, vstup 3.05 EUR


Grignan

Grignan je vesnice na jihovýchodě Francie v oblasti Drôme v regionu Rhone-Alpes. Nachází se v něm malebný románský hrad. Vstup 5.50 EUR, otevřeno 9:30-18:00 (11:30 - 14:00 polední přestávka).


Suze la Rousse

Památky:

  • Hrad - Hrad z 12.-14.st. se tyčí nad vesnicí. Je zářným příkladem středověkého hradu - vysoká okna, silné pilíře a kulaté rohové věže se zubovitými vrcholky. Vstup do hlavní brány na západní straně (ven z vesnice) je přes cestu podpíranou kamenými oblouky. Přilehlý park je pěkně renovovaný.[15] Otevřeno 9:30-18:00 (mimo 12-14), v úterý zavřeno,
  • Univerzita vína - nachází se na půdě hradu. Byla otevřena r.1978 a jde o soukromou školu, která poskytuje profesionální vzdělání v různých oblastech vinařství, včetně pěstování, obchodu a marketingu.


Pont du Gard

Pont du Gard je akvadukt, který byl postaven za dob Starověkého Říma. Je 49 metrů vysoký a až 275 metrů dlouhý. Je tvořen třemi na sobě stojícími arkádami a byl postaven, aby přiváděl vodu do města Nîmes. V roce 1985 byl zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.

Postaven byl patrně roku 19 př.Kr. za dob císaře Augusta. Ve století devátém přestal být používán. V 18. století byla vybudována cesta vedoucí po nejnižší řadě oblouků. V 19. století byl výrazně rekonstruován.

Akvadukt přiváděl vodu z pramenů řeky Eure u obce Uzes do Nîmes. Vzdálenost mezi konečnými body tohoto kanálu činila 50 kilometrů. Spád celého akvaduktu je 15 metrů. Z toho vyplývá, že průměrný spád vody na jednom kilometru kanálu se pohyboval okolo pouhých třiceti centimetrů. Po výstavbě kanálu přiteklo do města za den asi 20 000 m3 vody, což bylo dostatek pro potřeby římského města. Kvádry, z nichž je Pont du Gard postaven, váží až 6 tun. Celý akvadukt je postaven bez užití malty. Vrchní arkádu, na jejímž hřbetě se kanál nachází, kryjí kamenné desky, které zabraňovaly spadu nečistot do vody.[16]


Aigues-Mortes

Plán města Aigues-Mortes je město na jihu Francie v departmentu Gard a regionu Languedoc-Roussillon na západním okraji Camargue, 28 km severozápadně od Les Stes-Maries.

Založení města bývá připisováno Mariu Caiovi (kolem roku 102 př. n. l.), ale první zmínky o místě zvaném „Ayga Mortas“ („Mrtvé vody“) pochází až z 10. století. Město bylo založeno v polovině 13. století francouzským králem Ludvíkem IX., který toužil po vlastním přístavu ve Středozemním moři a vhodné základně pro vojenské akce ve Středomoří. Ostatní přístavy byly ovládány většinou protifrancouzsky naladěnými hrabaty z Provence.

Z Aigues-Mortes byly vypraveny dvě křižácké výpravy. Roku 1248 se u přístavu shromáždilo na 1500 králových lodí před výpravou do Egypta. Další křižácká výprava roku 1270 byla králi osudná. Opevnění města dokončili Ludvíkovi nástupci.

Centrum města obepínají masivní pravoúhlé středověké hradby o obvodu 1634 m, z nichž je daleký výhled do bažin Camargue, kanálu řeky Rhône a na mořské pobřeží a saliny.

Dominantou města je věž Tour de Constance z roku 1240, která funguje nyní i jako pozorovatelna a kdysi jako státní vězení nejdříve pro templáře a o mnoho let později i pro hugenoty. Kostel Église Notre Dame des Sablons je zrestaurovaný.[17] [18]


Port Camargues

Přímořské letovisko Port Camargue leží na hranicích Provence a kraje Languedoc - Roussilon, v blízkosti přírodní rezervace Camargue. Moderní jachetní přístav a přímořské letovisko leží na pobřeží Lví zátoky "Languedoc - Roussillon", cca 50 km od Arles. To je proslulé širokým pobřežím s jemným pískem, které místy přechází v romantické skalnaté útesy. Snad právě proto bývá označováno jako "druhé Azurové pobřeží". Nachází se zde nespočet restaurací, barů, obchodů a dalších turistických lákadel. Většina ubytovacích kapacit je tvořena apartmány. V letovisku se však nachází též několik hotelů a campingů.[19]

Béziers

Na území dnešního města Béziers již v dávných dobách žili Féničané. Během římské nadvlády zde stávala vojenská pevnost.

V roce 1209 během křížové výpravy proti katarům bylo Béziers téměř zničeno a obyvatelstvo vyvražděno. Křižáci přitáhli k městu a vyzvali obyvatelé, aby vydali své spoluobčany hlásící se ke katarství. Měšťané odmítli katary vydat a město neotevřeli. Během obléhání se podařilo křižákům do města dostat a výsledkem byl obrovský masakr všech obyvatel bez ohledu na náboženské vyznání. Mnozí z dvaceti tisíc pobitých hledali marně útočiště v katedrále. Dodnes se cituje výrok papežského legáta Arnolda Amaricha, který na dotaz velitele vojska obléhatelů, jak mají poznat mezi obyvateli katary, odpověděl: Zabte je všechny, Bůh si ty své pozná.[20]


Figueres

Figueres je hlavní město regionu Alt Empordà v provincii Girona v Katalánsku.

Je rodným městem umělce Salvador Dalí a sídlí v něm Teatre-Museu Gala Salvador Dalí - obrovské muzeum, navržené samotným Dalím, které láká davy návštěvníků. Je také rodným místem Narcíse Monturiola i Estarriol, vynálezce první ponorky poháněné motorem.

Vstup do muzea: 11 EUR, otevřeno 9 - 20 hod


Arles

Za časů Římanů bylo Arles hlavním městem římské Galie, za středověku bylo z velké části zničeno bojovnými nájezdy. V 19. století se stalo magnetem pro umělce a nyní magnetem pro turisty.

Památky a muzea

  • Musée d’Arles et de la Provence Antique - archeologické muzeum - V ultramoderní modré budově muzea zhlédnete vývoj města od prehistorie po 6. století, kdy končí doba antiky a nadvlády Říma. Zajímavé jsou rozměrné modely města.
  • Museon Arlaten - etnografické muzeum založené Frederikem Mistralem
  • Musée Réattu - muzeum výtvarných umění
  • Musée de la Camargue


Římské památky

  • Amfiteátr - postaven v 1. století za vlády císaře Vespasiána. Za vlády Římanů byly ulice vydlážděny, fungovala kanalizace a aréna byla vymyšlená tak, že 20 tisíc diváků bylo možno evakuovat během pěti minut.
  • Římské divadlo - Divadlo bylo postaveno v 1.století před Kristem, za vlády císaře Augusta. Mívalo v průměru 102m a obsahovalo až 7 tisíc míst na sezení. Do dnešního dne zůstalo jen několik fragmentů, a to dva sloupy a část pódia.
  • Alyscamps - římský hřbitov se sarkofágy
  • římské lázně


Středověké a novověké památky

  • Náměstí republiky s katedrálou sv. Trofima - Kostel byl postaven v 9. století v románském slohu a ve 12.století byl vysvěcen na katedrálu, aby zde mohl být korunován císař Fridrich Barbarossa. Nejzajímavější část je románský portál, kde jsou zobrazeny příběhy z Nového zákona, ale hlavně tympanon znázorňující Poslední soud.[21]
  • kostel Notre-Dame-de-la-Major
  • katedrála Saint Trophime ze 12. století v provensálském románském stylu
  • klášter Saint-Trophime
  • kostel Saint Honorat ze 12. století
  • arcibiskupský palác s fasádou z roku 1786
  • kaple Saint Anne
  • kostel Saint-Blaise

Kaňon Verdon

Kaňon Verdonu patří k nejdramatičtějším přírodním scenériím v Evropě. Temně zelená řeka Verdon se vine na dně hlubokého údolí s narušenými skalami a kuželovitými vrcholy. Na některých místech dosahuje kaňon hloubky 700 metrů a razí si cestu většinou neobydlenou krajinou mezi obrovským přírodním amfiteátrem Moustiers-Ste-Marie a úzkými uličkami Castellane. K nejlepším vyhlídkovým bodům na této doporučované okružní trase patří Balcons de la Mescla hned za mostem Pont de l´Artuby, kde se setkávají kaňony Verdonu a Artuby, a Point Sublime.[22]


Annecy

Annecy je francouzské město v departementu Horní Savojsko v Rhône-Alpes u jezera Annecy. Annecy se nachází mezi švýcarskou Ženevou a francouzskými Chambéry. Jeho dějiny byly silně ovlivněny sousedstvím s těmito dvěma městy, a to hlavně v období od 10. do 19. století. Město bylo původně součástí a zároveň hlavním městem ženevského hrabství. Po jeho rozpadu v roce 1401 se včlenilo do savojského vévodství. [23]

Památky:

  • Le Palais de l'Isle - z 12. století
  • Chateau d´Annecy, historické sídlo hrabat ze Ženevy
  • Katedrála Saint Pierre ze 16. století
  • Kostel Saint Maurice ve stylu plaménkové gotiky
  • Bazilika Saint-Joseph-des-Fins od Doma Bellota
Osobní nástroje