Veltrusy

Z BCD Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Hlavní strana >> Akce

Obsah

Základní informace

  • Veltrusy
  • 15.03.2008
  • cena závislá na programu
  • geocaching

Cena

  • cesta - 52 Kč
  • vstupné - 0 Kč
  • jídlo - podle vlastní potřeby

Program (itinerář)

8:15 sraz - Dejvická, nákup jízdenek
8:28 odjezd bus 107 do Sedlce
8:35 V Sedlci
8:49 Praha - Sedlec (B), odjezd vlak Os 9630 směr Kralupy nad Vltavou
9:13 Kralupy nad Vltavou (3)
9:25 Kralupy n.Vlt.,žel.st. (3), odjezd autobus 470 směr Chlumín
9:42 Všestudy (3)
kešování Všestudy, Veltrusy, Staré Ouholice, Nelahozeves (6 resp. 8 km)
12:27 / 14:27 Nelahozeves - odjezd vlak Os 2309 resp. Os 2311 směr Praha Masarykovo n.
12:34 / 14:34 Kralupy nad Vltavou; výprava na keš
12:44 / 13:44 / 14:44 / 15:44 Kralupy nad Vltavou (3); Os 2309 / Os 9635 / Os 2311 / Os 2313
13:07 / 14:07 / 15:07 / 16:07 Praha - Sedlec (B) a pak Dejvická


Zvětšit

Veltrusy

Veltrusy, jsou menším městečkem se zhruba 1600 obyvateli. Leží na pravém břehu Vltavy přibližně 25km severně od Prahy.

Dominantou Veltrus je barokní zámek spolu s rozlehlým parkem, který je zvláště v jarních a letních měsících vyhledávaným turistickým cílem. [1]

Historie

První zmínka o Veltrusích se vztahuje k roku 1052, ale až informaci z roku 1226 lze považovat za spolehlivou. Jednalo se o privilegium Přemysla Otakara I, určené klášteru v Doksanech. Až do roku 1410 náleží ves církvi. Pozdější majitelé se na zdejších panstvích velice rychle střídali, mnohdy byl vývoj dosti nejasný. Od 17 století patří zdejší pozemky včetně Veltruského zámku rodu Chotků. Ti je pak vlastnili až do roku 1945. V roce 1754 proběhla ve Veltrusích první průmyslová výstava, které se zůčastnila i císařovna Marie Terezie.

V roce 1899 byly Veltrusy povýšeny na městys, od roku 1926 jsou Veltrusy městem, ale v následujících letech opět o toto privilegium přišly. Až v roce 1994 byly Veltrusy definitivně povýšeny na město. [2]

Zámek Veltrusy
Zvětšit
Zámek Veltrusy

Zámek

Jedná se o významné dílo vrcholného barokního umění z 1. poloviny 18. století v půdorysu písmene "x" s čestným dvorem, který uzavírají alegorické sochy dvanácti měsíců a čtyř ročních období.

Do roku 1945 byl v majetku jediného rodu, Chotků z Chotkova a Vojnína.

V zámeckých a parkových prostorách se uskutečnil v roce 1754 první vzorkový veletrh na světě za účasti panovnice Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského.

V roce 2002 byl zámecký areál ve Veltrusích silně poničen povodní a nyní je v celkové rekonstrukci. [3]

Zámecký park

Vznik parku se datuje v rozmezí roku 1710–1720. V té době započal Václav Antonín Chotek se stavbou zámku.

Zdejší zbytky lesů posloužily jako základ parku, který byl původně vybudován ve francouzském stylu. Tehdejší park byl v podstatě přísně architektonicky uspořádanou zahradou. Tyto úpravy se však týkaly jen bezprostředního okolí zámku.

Velkou změnu doznal park za hraběte Rudolfa Chotka a jeho manželky Aloisie. V té době se šířil ideál anglického parku. Parky v té době měly romantický nádech.

Park byl dokončen zhruba kolem roku 1830 a od té doby se již prakticky nezměnil. Součástí parku byla řada staveb, některé se ale nezachovaly do dnešní doby. Parkem protékal umělý vodní kanál o délce 5 km, který byl v celé délce splavný. Na louce před zámkem bylo umělé jezírko s molem, které sloužilo jako přístaviště pro lodičky. [4]

UMĚLÁ JESKYNĚ SE ZŘÍCENINOU (po roce 1785?)

Nejstarší z části dochovaná stavba v parku, umělá jeskyně, grotta, nad níž původně stála umělá zřícenina, byla postavena při stavbě umělého průplavu. Vchod do jeskyně bylo možné uzavřít umělým vodopádem, který byl napájen z nedaleké nádrže. Na místě původní nádrže je dnes letní kino.

Nedaleko dórského chrámku v jihovýchodní části parku byla v roce 1833 podle návrhu Jana Filipa Jödla vybudována jako úkryt pro horké letní dny umělá jeskyně, grotta, nad níž původně stála umělá zřícenina. Někdy po roce 1840 byla severozápadně od grotty nad loukou zřízena hájovna v tyrolském stylu.

Červený mlýn
Zvětšit
Červený mlýn

ČERVENÝ MLÝN (poslední desetiletí 18. století)

Budova Červeného mlýna vznikla v severní části parku jako dvoukřídlá jednopatrová stavba v gotizujícím slohu s půdorysem ve tvaru písmene "L". Původně sloužila skutečně ke mletí. Ve věžovitém nástavci v západním rohu budovy byl však neogoticky zařízen salonek se štukovou výzdobou, sloužící k odpočinku panstva při vycházkách a vyjížďkách na loďkách. Podle původní grafiky z té doby je v těchto místech kanál upraven na jezírko. Po roce 1840 byla tato budova rozšířena na podkovovitý půdorys. Na nádvorním průčelí byla zřízena pavlač v gotizujícím slohu a nádvoří bylo z jihovýchodu uzavřeno zdí s branou. Ani původní část budovy se však nedochovala v nezměněném stavu. Byla odstraněna atika s fiálami, vyměněna nová okna, zničena podstatná část původních fasád, neboť budova prošla několika stavebními i funkčními proměnami. Dvakrát vyhořela, podruhé v roce 1929. Po opravě a odstranění mlýnského zařízení sloužil Červený mlýn jako penzion a výletní restaurace, několik let po 2. světové válce byl upraven na Domov důchodců.

POMNÍK R. van der SCHOTTA (po 1790)

Když v roce 1790 zemřel Richard van der Schott, jeden z hlavních tvůrců veltruského parku, dal mu Jan Chotek v severovýchodní části parku nedaleko průplavu, východně od později postavené Čínské bažantnice, postavil pomník, který byl po roce 1840 přestěhován na místo někdejší turecké zahrady. Je to kamenný trojboký pilíř s vydutými stěnami a s konzolami na hranách. Vrchol tvořily tři pyramidálně seskupené zvonce, z nichž jsou dnes na pomníku již jen dva.

Chrám přátelství
Zvětšit
Chrám přátelství

CHRÁM PŘÁTEL VENKOVA A ZAHRAD (1792-1794)

V posledním desetiletí 18. století byla stavební činnost ve veltruském parku velmi bohatá. V tomto období byl zbudován na vyvýšenině v jihovýchodní části parku Chrám přátel venkova a zahrad, zvaný též "Velký templ". Je to okrouhlá stavba, jejíž vnitřní síň je obklopena deseti cihlovými sloupy s jónskými hlavicemi. Síň je zaklenuta kopulí nesenou tamburem. Vlys je zdoben růžicemi, vnější plocha tamburu festony a věnci. Přístup do síně je pravoúhlým portálem a světlo sem proniká čtyřmi velkými obdélníkovými okny. Vnitřní stěna i klenba s tamburem jsou pokryty tvarově bohatou bílou štukaturou na modrém podkladě. Kromě ornamentálních motivů jsou tu symboly vláda a ovocnářství. Chrám byl postaven na paměť "přátel venkova a zahrad" císaře Josefa II. a generálů Laudona a Lacsyho, jejichž busty kdysi stály na konzolách uvnitř síně. Velký templ byl původně vybaven empirovým nábytkem, ten však byl spolu se silně poškozenými bustami přestěhován do zámku.

Projekt templu zhotovil architekt Matěj Hummel, který tu vytvořil volnou kopii stavby Williama Chamberse v Kew Garden v Anglii z 1. poloviny 18. století. Klasicistním dekorem ji však přizpůsobil soudobému výtvarnému slohu. Za pravzor tohoto díla lze považovat okrouhlé stavby řecké a římské antiky, ještě spíše však některé italské renesanční a barokní stavby (např. Bramantův chrám San Pietro in Montorio v Římě.

Cesta k pavilonu vedla přes průplav, který byl překlenutý tzv. dórským mostem (viz původní gafika), na jehož místě je dnes dřevěná lávka.

Laudonův pavilon
Zvětšit
Laudonův pavilon

LAUDONŮV PAVILON (1792-1797)

Koncem 18. století by l nad kanálem v jihozápadní části parku postaven Laudonův pavilon. V jeho základové konstrukci, kterou tvoří klenutý můstek, bylo skryto stavidlo, jímž bylo možné regulovat výšku vodní hladiny v průplavu. Motiv tohoto pavilonu nad průplavem je znám z čínské zahradní architektury, vzorem k veltruské stavbě (projektantem byl Matěj Hummel) byl obdobný objekt v Prior Parku v anglickém Bathu z 1. poloviny 18. století. Z obdélníkového půdorysu pavilonu vystupují dva sloupové portály s trojúhelníkovými štíty, rámující vysoké půlkruhově klenuté vchody, k nimž na obou stranách vedou schody. Stěny nad průplavem jsou prolomeny velkými okny, která jsou dělena jónskými sloupky a uprostřed zaklenuta půlkruhovými oblouky. Ze západního okna byl výhled k nedalekému přívozu přes Vltavu. Pavilon je postaven ve stylu klasicismu.

Pavilon byl postaven na paměť rakouského generála Gideona Ernsta von Laudona (1717-1790), populárního a úspěšného vojevůdce ze sedmileté války (1756-1763) a z války proti Turkům (1788-1789). Generál Laudon se v okolí Veltrus často zdržoval se svými vojsky a nejednou byl ubytován na veltruském zámku.

Pavilon občas sloužil k pohoštění významných osob, které nemohli z časových důvodů zajet na zámek.

PAVILON MARIE TEREZIE (1811-1813)

Nedaleko severního okraje parku uprostřed oválné louky byl postaven v letech 1811 až 1813 pavilon Marie Terezie. Je to otevřená budova čtvercového půdorysu s trojicemi kanelovaných sloupů na nárožích. Ze čtyř otvorů klenutých půlkruhovými oblouky jsou severovýchodní a jihovýchodní dole uzavřeny zábradlím. Uprostřed síně je pylon s reliéfním medailónkem císařovny a s pamětní deskou Jana Rudolfa Chotka. Pavilon je zakryt kopulí a na nárožích je střecha opatřena čtveřicí kamenných dekorativních váz.

Projekt pavilonu, jehož autorem je Matěj Hummel, byl zhotoven již v roce 1799.

Sfinga
Zvětšit
Sfinga

EGYPTSKÝ KABINET (1816-1819)

Po roce 1812 dostal Jan Rudolf Chotek od rakouského císaře Františka II. darem jeden z dvanácti přednostních výtisků kolorovaného vydání osmnáctisvazkového knižního souboru "Description de l´Egypte (Popis Egypta, vydáno v Paříži v letech 1809-1813), jež Napoleon věnoval evropským panovníkům. Toto dílo francouzských badatelů, účastníků Napoleonovy výpravy do Egypta v letech 1796-1797, chované dnes jako jediný středoevropský exemplář na zámku Kačině, se zřejmě stalo podnětem k vybudování Egyptského kabinetu u okružní aleje v severní části parku. Jako jeho součást byl v roce 1820 postaven most se sfingou, zvaný "Emisarius". Dvoupodlažní kabinet, řešený jako prostor vytesaný ve skále, byl přístupný jednak horním patrem po schodišti vedoucím dolů z úrovně okolního terénu, jednak vchodem do nižšího podlaží rovnou z tunelu, který se u kabinetu klenul nad kanálem. Ke kabinetu se totiž dalo přijet na loďce. Aby byl dojem dokonalý, byla východní strana mostu, pod nímž se ke kabinetu po průplavu přijíždělo, architektonicky vyřešena jako vstup do egyptského chrámu. Dva mohutné postranní sloupy vchodu s hlavicemi zdobenými papyrusovými listy podpírají neméně mohutné kladí, jehož střední část zdobí rovněž řada papyrusových listů. Na vrcholu střeží vchod sfinga, hledící k severu ve směru cesty. U východu byla nahoře umístěna malá socha starověkého boha (viz původní návrh mostu). Po podplutí tohoto mostu se hosté na loďkách po krátkém nekrytém úseku průplavu octli v tunelu, z něhož bylo možno vystoupit do egyptského kabinetu. Vnitřek kabinetu byl upraven v egyptském slohu. Iluzi egyptského prostředí měly vytvořit nástěnné malby i ostatní zařízení, jako kamenný stůl apod. Most se sfingou navrhl architekt Matěj Hummel podle obdobné stavby zbudované v 1. polovině 18. století v Prior Parku v anglickém Bathu.

ORANŽERIE (po roce 1800)

Na místě původně určeném pro jízdárnu byla postavena asi v polovině 18. století skleněná oranžerie. Její existenci dokládá záznam o pěstování pomerančovníků. Současně s empírovou přestavbou zámku však byla nahrazena oranžerií zděnou. Budova je obdélníkového půdorysu s devíti vysokými půlkruhově zaklenutými okny.

Dórský pavilon
Zvětšit
Dórský pavilon

DOMEK ZAHRADNÍKA (1822-1829)

Postaven ve dvacátých letech 19. století s fasádou z neomítnutých cihel. U domku bývala dřevěná veranda.

SUŠÁRNA OVOCE (1829)

Nevelké přízemní zděné stavení postavené na křižovatce hlavních cest sloužilo k sušení zdejšího ovoce

SOCHA BOHA MARTHA (1830)

Několik desítek metrů severozápadně od dnes již neexistující Čínské bažantnice, byla v roce 1836 umístěna na uzavřenou louku klasicistní kamenná socha boha Martha, která byla do Veltrus přivezena v roce 1830. Válečník Mars je tu zpodobněn jako do dálky zahleděný mladík, sedící na trůně a držící na kolenou přilbu. Autor sochy je neznámý.

DÓRSKÝ PAVILON (1841)

Kaplička
Zvětšit
Kaplička

Na jihovýchodním konci parku u silnice do Obříství dal v roce 1843 Jindřich Chotek přestavět již značně zchátralý dřevěný "Dórský chrámek" do zděné podoby, avšak v původní architektonické formě, která čerpala podle vzoru starověkých řeckých chrámových staveb. Otevřenou obdélnou síň pavilonu obklopuje dvanáct dórských sloupů, nesoucích výrazné kladí se sedlovou střechou a dvěma trojúhelníkovými štíty. Rub střechy, podbitý dřevěným kazetováním, je zároveň stropem pavilonu. Od tohoto pavilonu, někdy též zvaného "Jindřichův chrám" bylo původně vidět přes vodní nádrž pro vodopád u grotty až k Chrámu přátel venkova a zahrad.

KAPLIČKA (1861)

Umělecky nevýznamnou kapličku dal u cesty vedoucí od empírové brány k zámku poblíž můstku přes průplav postavit v roce 1861 hrabě Jindřich Chotek na paměť své zemřelé manželky Charlotty. [5]

Kde se dá najíst

Ve Veltrusích je několik restaurací (hospod), kde se dá relativně slušně najíst.

Zvětšit

Retaurace Závist se nachází na hlavní veltruské třídě, zde se dá sehnat i ubytování , další restaurace je nedaleko náměstí a jmenuje se U Srpů. Poblíž starého veltruského mostu je restaurace Libuše s příjemným venkovním posezením a poslední restaurace je v autocampu Obora, zde je také venkovní posezení spolu s dětským hřištěm.

Kralupy nad Vltavou

Počet částí: 5 Katastrální výměra: 2 190 ha Počet obyvatel: 17 846 Z toho v produkt. věku: 11 318 Průměrný věk: 37

Zvětšit

Dnešní Kralupy nad Vltavou vznikly nejen v důsledku hospodářského rozmachu posledních cca 150 let, ale také spojením několika sousedních obcí právě v této době. Jádrem postupně vznikajícího dopravního uzlu a průmyslové aglomerace se přitom stala někdejší ves Kralupy, situovaná původně při zdejším říčním brodu.[6]

První písemná zmínka o Kralupech je z roku 1253. Název „Kralupy“ pochází ze spojení „Korlupy“, což znamenalo „loupání kůry“. Dřívější obyvatelé se zde zřejmě ve velkém zabývali loupáním kůry ze stromů. Lidová etymologie také jméno města vysvětluje spojením slov Krade a Loupí.

Kralupy patřily za druhé světové války k nejpostiženějším českým městům, neboť velkou část města poničil těžký nálet amerických bombardérů 22. března 1945.Také za povodně v srpnu 2002 byly Kralupy mezi nejzasaženějšími městy. Na některých domech je dodnes vidět typická „čára“ ukazující výšku tehdejší hladiny. [7]

Všestudy

Všestudy jsou malá středočeská obec ležící jen nedaleko od Veltrus a Kralup nad Vltavou v okrese Mělník. Její součástí je také obec Dušníky nad Vltavou. Ačkoliv má celkem jen něco přes 300 obyvatel, má i vlastní fotbalový klub SK Viktoria Všestudy.

Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 325 obyvatel.

Staré Ouholice

Obec Staré Ouholice leží na levém břehu řeky Vltavy nedaleko Kralup nad Vltavou. Obec byla založena roku 1070.

Počet obyvatel k 1.1.2007: 140 (70 mužů, 70 žen).

Zvětšit

Nelahozeves

Obec Nelahozeves leží ve Středních Čechách v okrese Mělník 22 km vzdušnou čarou na sever od Prahy. Je známá jako rodiště Antonína Dvořáka, hudebního skladatele. Má 1454 obyvatel a cca 500 domů. Rozkládá se na levém břehu Vltavy, která zde dosahuje výšky 170 m n. m. Kromě původní vsi obec sestává ještě ze sousedních Podhořan, dvou dílů Hleďsebi a Lešan. Celek zaujímá plochu 997 hektarů. V minulých dobách k Nelahozevsi patřívaly Strachov a Lobeček na protější straně řeky. [8]

Památky

V povědomí všech lidí je Nelahozeves známá nejen nádhernou dominantou renesančního zámku vypínající se nad řekou Vltavou, ale i jako rodiště Antonína Dvořáka. Rodný dům Antonína Dvořáka stojí přímo naproti gotickému kostelíku sv.Ondřeje. V rodném domě je zřízeno Muzeum Antonína Dvořáka a každoročně se zde pořádají slavnosti „Dvořákova Nelahozeves“ ke dni jeho narození. Zámek Nelahozeves je jedním ze skvostů české renesanční architektury. Od počátku 90.let opět patří roudnické větvi rodiny Lobkowiczů. Na zámku je uložena jedna z největších českých sbírek španělského malířství přelomu 16. a 17. století. Na zámku je též uložena největší zámecká knihovna v Čechách.

Osobní nástroje