Linz

Z BCD Wiki

Verze z 20:15, 28. 10. 2009; zobrazit aktuální verzi
← Starší verze | Novější verze →
Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Plán trasy

  • 30.10.2009 Výjezd z Prahy po 12 hodině. Za 4 hodiny příjezd do hotelu. Večeře.
  • 31.10.2009 Snídaně. Prohlídka Lince. Večeře.
  • 1.11.2009 Cesta domů. Kešování. Příjezd do Prahy ve večerních hodinách.

Linz - 31.10.2009:

  • 9:00 cesta do Linze
  • 9:45 Linz - zaparkovat u Nového Dómu
  • 10:00 - 18:00 Linz

Ubytování

  • Hotel Fürst [1]
  • Am Marktplatz 11, 4273 Unterweißenbach


Linz

Linec (německy Linz) je hlavní město rakouské spolkové země Horní Rakousko. S 189 500 obyvateli (údaj k 31.prosinci 2008) je i největším městem Horních Rakous a po Vídni a Štýrském Hradci třetím největším v celém Rakousku. Leží na Dunaji a rozkládá se na ploše 95,98 km². Linec je statutárním městem a taktéž okresem.

Linec byl vybrán společně s litevským Vilniusem za Evropské hlavní město kultury roku 2009.[2]

Mapa Lince

Soubor:Linz_mapa_mesta.jpg

[3]

Mapa - geocaching

Soubor:Geocaching-mapa.jpg

Mapa dopravy

[4]

Památky


Nový dóm

Základní kámen dómu byl položen r. 1862. Autorem plánů je kolínský stavitel dómu Vinzenz Statze. Výška věže byla omezena na 134 m (nesměla převyšovat vídeňský Svatoštěpánský dóm). Prostor dómu lze zaplnit 20.000 osobami. Pozoruhodná jsou malovaná okna, mezi nimi známá “Linecká okna” s výjevy z dějin Lince.[5]



Biskupský dvůr / Bischofshof

Byl postaven podle plánů Jakoba Prandtauera na zakázku kláštera v Kremsmünsteru a zřízen Michaelem Pruckmayrem (1721-26). Za pozornost stojí zejména nádherná mřížová brána na schodišti od Valentina Hoffmanna (1727).[6]





Karmelitánský kostel / Karmelitenkirche

Kostel byl vystavěn za přispění J. M. Prunera (1674-1726). Uvnitř zaujmou oltářní obrazy od Carla Carloneho, Martina Altomonteho, J. A. Wolfa a Carla von Reslfeld.[7]






Kostel voršilek / Urschulinenkirche


Kostel byl postaven lineckými staviteli Johannem Haslingerem a J. M. Krinnerem (1736-1772). Veškeré plastiky pocházejí od F. J. Mähla. Oltářní křídla jsou díllem Bartolomea Altomonteho a Antonia Belucciho, obraz na hlavním oltáři Martina Altomonteho. Voršilky klášter opustily r. 1968. Roku 1973 ho získala země Horní Rakousy a přebudovala ho na Zemské kulturní centrum.[8]





Starý dóm / Alter Dom

Dóm byl postaven podle plánů Pietra Francesca Carloneho (1669-1678). V letech 1785-1909 byl dóm sídlem diecéze Linec. Dominantou interiéru je mramorový hlavní oltář od Colomby a Barberiniho s obrazem od Antonia Bellucciho, oltářní obraz sv. Aloisia od Bartolomea Altomonteho. Chórová lavice z bývalého klášterního kostela Garsten, varhany od Franze Xavera Krismanna z kláštera Engelszell. 1856-1868 zde působil Anton Bruckner jako chrámový varhaník. [9]





Stará Radnice

jedná se o novostavbu mistra Christopha (1513/14) postavenou po požáru měst. Svou dnešní podobu získalo jádro budovy při rozšíření (1658/59). V 19. a 20. století byly přikoupeny sousední domy a stavebně propojeny v rámci celkové renovace 1993 až 1999. Stylové prvky se pohybují od gotiky přes renesanci a baroko až po modernu. Součástí objektu jsou průchozí pasáže. V budově sídlí městská vláda a centrální správa. Uvnitř se nachází krásný arkádový dvůr (restaurant) a muzeum “Linz Genesis”.[10]



Sloup svaté trojice

Uprostřed Hlavního náměstí stojí 20 m vysoký barokní sloup sv. Trojice (1723). Byl vytvořen Sebastianem Stumpfeggerem podle modelu Antonia Beduzziho z bílého mramoru. Tři tabulky s nápisy oznamují věnování sloupu Svaté Trojici zemskými stavy, císařem a obyvateli Lince z vděčnosti za záchranu z válečného nebezpečí (1704), požáru (1712) a moru (1713). Kolem sloupu stojí ochranní patroni Šebestián, Florián a Karel Boromejský. [11]



Keplerův dům

Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt – 15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik, astrolog a astronom. Především ve starší české literatuře se používá i počeštěná forma jeho křestního jména - Jan Kepler. Několik let působil v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. V Praze také formuloval dva ze tří Keplerových zákonů.[12]

Johannes Kepler se v Linci zdržovat v letech 1612-1626. Od r. 1622 bydlel se svou rodinou v ulici Rathausgasse 5. Kepler zde dokončil své hlavní dílo, “Rudolfinské tabulky”. V tomto domě se od r. 1745 nacházela první linecká tiskárna. [13]


Kostel minoritů

Původně se jednalo o kostel kláštera minoritů založeného r. 1236, po reformaci r. 1678 byl znovu předán řádu a r. 1751 přestavěn Johannem Matthiasem Krinnerem na rokokový kostel. Štukatérské práce jsou dílem Kaspara Modlera, obrazy na hlavním oltáři pocházejí od Bartolomea Altomonteho, obrazy na postranních oltářích od Johanna Martina Schmidta (Kremser Schmidt). [14]


Mozartův dům

V této renesanční stavbě z druhé poloviny 16. století, jehož fasáda a portál byly obnoveny v době baroka, byl r. 1783 Wolfgang Amadeus Mozart hostem hraběte Thuna a složil zde “Lineckou symfonii”.

Ve vchodu do domu Mozartova je umístěna busta od W. Rittera (1957) a zvukové zařízení se začátkem známé „Linecké symfonie“. Uvnitř budovy se nachází krásné, třípatrové arkádové nádvoří ze 17. století. Pamětní deska připomíná projektanta dráhy Pöstlingbergbahn, ing. Josefa Urbanskiho.[15]


Zemský dům

Sídlo zemského hejtmana, zemského sněmu a zemské vlády. Renesanční stavba se třemi nádvořími stojí na místě křížové chodby minoritského kláštera. Věž pochází z r. 1568. V Arkádovém nádvoří stojí “Kašna planet” od kameníka Petera Gueta (1582) s bronzovým nástavcem (Luna, Merkur, Venuše, Slunce, Mars, Saturn, jako koruna Jupiter).[16]


Zemské divadlo

V r.1670 došlo ke zřízení stavovské jízdárny na pozemku bývalé Mýtní zahrady. 1695/96 následovala stavba nové míčovny podle plánů Carla Antonia Carloneho. R. 1773/74 J. B. Gangl nastavuje jako první patro Redutní sál. 1803 přibyla přístavba přírodního divadla s empírovou fasádou. 1957/58 bylo divadlo přestaveno Clemensem Holzmeisterem a byla zřízenía samostatná přístavba pro komorní hry.[17]


Kremsmünsterský dům

Podle legendy zde zemřel císař Fridrich III. dne 19.8.1493. R. 1507 ho získal klášter v Kremsmünsteru a mezi lety 1578 a 1580 byl nově vybudován Christophem Canevalem jako renesanční stavba. Max Martin Spaz ho r. 1616 zvýšil a přistavěl 2 kulaté arkýře s cibulovými střechami. V letech 1984/85 byl celkově restaurován.[18]


Zámek

V zakládací donační listině z dob Karla Velikého je v roce 799 první zmínka o „hradu Linze“ a o Martinském kostele. Ještě dnes lze obdivovat obranné zdivo a bašty zámku a tzv. Bedřichovu bránu s nápisem A.E.I.O.U. (volný překlad Celý svět je v područí Rakouska). Brána má jméno po císaři Bedřichovi III., který zde až do své smrti v roce 1493 vládnul. Jako přechodný střed habsburské říše jmenoval císař Linec zemskou metropolí. Za vlády Rudolfa II. byl v 17. století zbudován Linecký zámek, kde se dnes nachází Hornorakouské zemské muzeum. Veliký požár v roce 1800 zničil Jižní křídlo zámku, který pro účely Kulturní metropole 2009 byl obnoven v moderní podobě ocelové a skleněné architektury.

Od července 2009 Vás na tomto místě bude očekávat největší všeobecné muzeum Rakouska! V prostorách Lineckého zámku vystavuje Hornorakouské zemské muzeum kulturně-historické exponáty. Stálé výstavy zprostředkují návštěvníkům celou uměleckou a kulturní epochu od mladší doby kamenné až po 20. století. V novém Jižním křídle jsou stálé výstavy s tématikou příroda a technika Horního Rakouska. Vedle křídla, na kterém hrál Beethoven (hudební sbírka), zde najdete díla mistrů z Mondsee (gotická sbírka) a kachlová kamna ze zámku Würting (sbírka užitého umění).[19]

Otevírací doba: SO-NE 10-17 hod.


Ars Electronica Center Linz (AEC) – Muzeum budoucnosti

2. ledna 2009 je zpřístupněno nových, na zhruba 6.500 m2 výstavní plochy rozšířených prostor Ars Electronica Center na Mostě Nibelungů.

Tématická výstava „Nové lidské obrazy“ má divákům zprostředkovat intuitivní přístup a hravé podání nových tématických oblastí a chce tím postavit tzv. „Life Sciences“ – automatizované robotové procesy, biotechnologii a neurovědy do nového světla.

Mimo to můžete v Deep Space zažít fascinující výlety do virtuálních světů. AEC nabízí bádání, experimentování a hraní v multimediálním světě zážitků.[20]

Otevírací doba 10-18 hod.

Vstup: 7 €


Dráha Pöstlingbergbahn

Historická nejstrmější adhezní kolejová dráha v celé Evropě bude od poloviny roku 2009 modernizována a umožní i handicapovaným spoluobčanům jízdu z náměstí až na vrcholek Pöstlingbergu. Do té doby Vás dopraví autobus (z náměstí) na vyhlídku nad městem.[21]

Cena: € 3,40 (zpáteční € 5,60)


Pohádková jeskynní dráha Grottenbahn

Pohádková jeskynní dráha Grottenbahn byla postavena v bývalé věži opevnění na hoře Pöstlingberg a vozí malé i velké návštěvníky pestře osvětleným světem pohádek. V podzemí se nachází věrná napodobenina lineckého hlavního náměstí na přelomu 19. a 20. století. V postranních uličkách uvidíte scény ze známých pohádek pro děti. Výtah pro bezbariérový přístup do Pohádkového sklepa![22]

Otevírací doba: 10-17 hod.

Vstupné: € 4,50

Kombinovaná karta Pöstlingberg: € 9,80


Poutní kostel na Pöstlingbergu

Na nejvyšším vrcholu hory Pöstlingberg stojí z dálky viditelný farní kostel a poutní bazilika "Panny Marie Sedmibolestné". Její dvojité věže se zdají být všudypřítomné. K pöstlingbergskému kostelu dostavěnému v roce 1748 se dostanete přímo po schodech, které začínají u vyhlídkové plošiny. Díky výjimečné poloze se v pöstlingbergském kostele – symbolu Lince – s oblibou pořádají svatby.[23]

Otevírací doba: 8-18 hod.


Linecká ZOO

Přes 800 zvířat Vás zve na výlet do světa domácí a exotické fauny. Na půl cesty na horu Pöstlingberg představuje Linecká zoo savce (lamy, zakrslý skot, ovce, kozy,...), ptáky (papoušky, zebřičky,...) a plazy (krokodýly, leguány, hady,...). Velkoryse vystavěné voliéry a volné výběhy stejně jako terária, sladkovodní a mořská akvária nabízejí malým i velkým možnost zažít zvířata zblízka.[24]

Otevírací doba: 10-16 hod.

Vstupné: € 3,50

Osobní nástroje