Olomouc

Z BCD Wiki

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
Verze z 21:53, 30. 1. 2012
Zaneta (Diskuse | příspěvky)

← Předchozí porovnání
Aktuální verze
Zaneta (Diskuse | příspěvky)

Řádka 1: Řádka 1:
-=== Info ===+== Info ==
-Termín:+'''Termín:'''
* 18.2.2012 * 18.2.2012
-Doprava:+'''Doprava:'''
* RegioJet * RegioJet
* 7:33-9:58 Praha - Olomouc * 7:33-9:58 Praha - Olomouc
* 17:58-20:31 Olomouc - Praha * 17:58-20:31 Olomouc - Praha
-Kdo jede:+'''Kdo jede:'''
* Vašek a Žaneta * Vašek a Žaneta
* Honza a Jitka * Honza a Jitka
-* Zuzka a Zdeněk?? 
-Místa:+ 
-* ZOO+== Trasa ==
-* '''Radnice''' - Budova olomoucké radnice, která vévodí Hornímu náměstí, představuje již po šest staletí symbol hospodářského a politického významu někdejšího královského hlavního města. Budova radnice je čtyřkřídlá, s vnitřním dvorem uprostřed. Z jižní fasády vystupuje arkýř gotické kaple sv. Jeronýma, který je bohatě zdobený kružbami a figurálními motivy. Při východní straně budovy je dvouosé schodiště s renesanční lodžií. Vedle radniční věže se ve výklenku severní fasády nachází orloj. V interiéru se dochovala řada původních klenutých místností včetně slavnostního sálu (dnešní Obřadní síň). Interiér gotické kaple sv. Jeronýma zdobí unikátní kroužená klenba (nejstarší kroužená klenba tzv. podunajského typu u nás).[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/townhall-astronomical-clock_(cesky)?detail=1]+ 
 +* 10:00 - Olomouc, hlavní nádraží
 +* Tram 2,4,6 na zastávku "U Dómu"
 +* '''Olomoucký hrad, Katedrála sv. Václava, Arcidiecézní muzeum''' (10-18 hod, 50 Kč), '''Biskupský palác, kaple sv. Anny'''
 +* Tram 4,6 na zastávku "Okresní soud"
 +* '''Dolní náměstí - Neptunova kašna, Jupiterova kašna, Kostel zvěstování Panny Marie, Mariánský sloup, Hauenschildův palác, Masné krámy'''
 +* oběd
 +* '''Horní náměstí - radnice, orloj, Sloup nejsvětější trojice, Petrášův palác, Ariónova kašna'''
 +* pěšky cesta z Horního náměstí kolem kostela sv. Mořice
 +* Tram 2,4,6 ze zastávky "Koruna" na na "Náměstí republiky"
 +* '''Vlastivědné muzeum''' (otevřeno 10-17hod, vstupné 40 Kč)
 +* Tram 2,4,6 na "Hlavní nádraží"
 + 
 + 
 +Teoreticky je možnost zajet na Svatý kopeček, ale vzhledem k povětrnostním podmínkám bude vhodnější ho vynechat.
 +* Trasa: bus č. 11 - jede cca 4x za hodinu tam i zpět
 +* Délka 18 min.
 + 
 + 
 +== Místa ==
 + 
 +=== Kostel sv.Mořice ===
 +Kostel svatého Mořice je gotický proboštský farní kostel v Olomouci. Patří do farnosti svatého Mořice. Chrám a jeho bezprostřední okolí patří k nejdéle osídlěným místům ve městě. V bezprostřední blízkosti kostela byly v 70. letech při stavbě obchodního domu nalezeny zbytky románské rotundy z 11. století a rovněž zbytky románského kamenného dvorce ze 12. století. Tyto základy byly vyzvednuty a umístěny do depozitáře Národního památkového ústavu v Olomouci.
 +Kostel má dvě nesymetrické hranolové věže a bohatě klenuté trámové trojlodí. Má také největší varhany ve střední Evropě z roku 1745 (z 15. st. a 1. pol. 16. st.). Varhany postavil mistr Michael Engler. Manuálů je 5, rejstříků je 93.[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Mo%C5%99ice_(Olomouc)]
 + 
 + 
 +=== Horní náměstí ===
 +* '''Radnice''' (tram 4,6 Náměstí hrdinů + 1,7 Okresní soud) - Budova olomoucké radnice, která vévodí Hornímu náměstí, představuje již po šest staletí symbol hospodářského a politického významu někdejšího královského hlavního města. Budova radnice je čtyřkřídlá, s vnitřním dvorem uprostřed. Z jižní fasády vystupuje arkýř gotické kaple sv. Jeronýma, který je bohatě zdobený kružbami a figurálními motivy. Při východní straně budovy je dvouosé schodiště s renesanční lodžií. Vedle radniční věže se ve výklenku severní fasády nachází orloj. V interiéru se dochovala řada původních klenutých místností včetně slavnostního sálu (dnešní Obřadní síň). Interiér gotické kaple sv. Jeronýma zdobí unikátní kroužená klenba (nejstarší kroužená klenba tzv. podunajského typu u nás).[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/townhall-astronomical-clock_(cesky)?detail=1]
* '''Orloj''' - Olomoucký orloj je zasazen do severní fasády radnice. Jeho architektonický rámec tvoří výklenek s lomeným obloukem, dosahující výšky 14 metrů. Dnešní podoba orloje je z 50. let 20. století a je poplatná tehdejší oficiální estetice socialistického realismu. Mozaiková výzdoba orloje sestává z medailonů na bočních stranách výklenku, znázorňujících práce charakteristické pro jednotlivé měsíce v roce. Ve vrcholu výklenku uplatnil autor návrhu - Karel Svolinský – folklorní motiv Jízdy králů. Ve spodní části mozaikové výzdoby jsou po stranách dobově poplatné postavy představitelů pracující třídy.[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/townhall-astronomical-clock_(cesky)?detail=208] * '''Orloj''' - Olomoucký orloj je zasazen do severní fasády radnice. Jeho architektonický rámec tvoří výklenek s lomeným obloukem, dosahující výšky 14 metrů. Dnešní podoba orloje je z 50. let 20. století a je poplatná tehdejší oficiální estetice socialistického realismu. Mozaiková výzdoba orloje sestává z medailonů na bočních stranách výklenku, znázorňujících práce charakteristické pro jednotlivé měsíce v roce. Ve vrcholu výklenku uplatnil autor návrhu - Karel Svolinský – folklorní motiv Jízdy králů. Ve spodní části mozaikové výzdoby jsou po stranách dobově poplatné postavy představitelů pracující třídy.[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/townhall-astronomical-clock_(cesky)?detail=208]
* '''Výstup na radniční věž''' - Dominanta olomouckého Horního náměstí, 75 m vysoká radniční věž, tvoří nedílnou součást budovy radnice a je přístupná přes její vnitřní prostory. Výstup na vyhlídkový ochoz je možný v letní sezoně 6x denně v rámci prohlídky Olomouc v kostce a mimo sezonu 2x denně v 11:00 a 15:00 prostřednictvím organizovaných výstupů, které zajišťuje informační centrum. Vstupné 15 Kč/os.[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/townhall-astronomical-clock_(cesky)?detail=252] * '''Výstup na radniční věž''' - Dominanta olomouckého Horního náměstí, 75 m vysoká radniční věž, tvoří nedílnou součást budovy radnice a je přístupná přes její vnitřní prostory. Výstup na vyhlídkový ochoz je možný v letní sezoně 6x denně v rámci prohlídky Olomouc v kostce a mimo sezonu 2x denně v 11:00 a 15:00 prostřednictvím organizovaných výstupů, které zajišťuje informační centrum. Vstupné 15 Kč/os.[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/townhall-astronomical-clock_(cesky)?detail=252]
Řádka 22: Řádka 48:
* '''Ariónova kašna''' - Na jihozápadním nároží olomoucké radnice se nachází novodobá Ariónova kašna. Vznikla v roce 2002 v rámci rekonstrukce Horního náměstí a doplnila tak soubor olomouckých barokních kašen inspirovaných antickou mytologií. Jejím autorem je slavný olomoucký rodák žijící ve Francii, sochař Ivan Theimer. Námětem sochařské výzdoby je antická pověst o řeckém básníkovi, pěvci a hráči na kitharu Ariónovi, kterého zachránil z mořských vln delfín, přivábený Ariónovým zpěvem. Oválný bazén kašny je zapuštěný pod úroveň dlažby a nese tři bronzové skupiny: obelisk na krunýři monumentální želvy a dále sousoší dvou dětí a stojícího Arióna s delfínem. Další plastika želvy je k radosti nejmenších obdivovatelů díla umístěna na sousedním prostranství vedle nádrže. [http://www.olomouc.eu/tourism/sights/fountains-and-columns_(cesky)?detail=229] * '''Ariónova kašna''' - Na jihozápadním nároží olomoucké radnice se nachází novodobá Ariónova kašna. Vznikla v roce 2002 v rámci rekonstrukce Horního náměstí a doplnila tak soubor olomouckých barokních kašen inspirovaných antickou mytologií. Jejím autorem je slavný olomoucký rodák žijící ve Francii, sochař Ivan Theimer. Námětem sochařské výzdoby je antická pověst o řeckém básníkovi, pěvci a hráči na kitharu Ariónovi, kterého zachránil z mořských vln delfín, přivábený Ariónovým zpěvem. Oválný bazén kašny je zapuštěný pod úroveň dlažby a nese tři bronzové skupiny: obelisk na krunýři monumentální želvy a dále sousoší dvou dětí a stojícího Arióna s delfínem. Další plastika želvy je k radosti nejmenších obdivovatelů díla umístěna na sousedním prostranství vedle nádrže. [http://www.olomouc.eu/tourism/sights/fountains-and-columns_(cesky)?detail=229]
* '''Sloup nejsvětější trojice''' - Olomoucký čestný sloup Nejsvětější Trojice je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Sloup měří 32 metrů a v jeho spodní části se nachází kaple. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená. Jednotlivé figury v nadživotní velikosti zahalují odlehčené a vzdušné drapérie, jejich výrazy a gestikulace jsou výrazné, avšak nikoli přehnaně zatížené barokním dynamismem. Celek sochařské výzdoby sloupu působí přirozeným a harmonickým dojmem.[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/unesco/the-holy-trinity-column_(cesky)] * '''Sloup nejsvětější trojice''' - Olomoucký čestný sloup Nejsvětější Trojice je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Sloup měří 32 metrů a v jeho spodní části se nachází kaple. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená. Jednotlivé figury v nadživotní velikosti zahalují odlehčené a vzdušné drapérie, jejich výrazy a gestikulace jsou výrazné, avšak nikoli přehnaně zatížené barokním dynamismem. Celek sochařské výzdoby sloupu působí přirozeným a harmonickým dojmem.[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/unesco/the-holy-trinity-column_(cesky)]
-* '''Olomoucký hrad''' - Bývalý přemyslovský hrad je od roku 1962 národní kulturní památkou. Areál olomouckého hradu s katedrálou sv. Václava, silně pozměněný pozdějšími úpravami a přestavbami, se nachází na Václavském návrší. Do současnosti se zachovalo jen málo viditelných důkazů o významnosti a mohutnosti tohoto hradu, který byl postupem času překryt církevními budovami a katedrálou. Nejvýznamnější částí hradu je v současnosti gotický dóm sv. Václava a částečně dochovaný románský palác s architektonicky cenným provedením okenních otvorů. Z hradu se ještě na ploše Václavského náměstí dochovaly i zbytky románské hradby na jih od katedrály. Monumentálně dodnes působí pozůstatky hradu ze severní a severovýchodní strany, kde se na skalnatém ostrohu vypínají kamenné hradby, pozůstatek obvodové zdi románského paláce s okny, gotický arkýř, Okrouhlá věž a další budovy nesoucí hradní prvky. V těsné blízkosti katedrály se nachází kaple sv. Anny, která v minulosti sloužila jako volební místo olomouckých biskupů a arcibiskupů. Dřívější kapitulní děkanství je dnes sídlem Arcidiecézního muzea, jehož součástí je také přístupná kaple sv. Barbory. První písemná zmínka o hradě v Olomouci je obsažena v Kosmově kronice. Kosmas zaznamenal, že v roce 1055 údělný kníže Vratislav prchá před svým bratrem Spytihněvem do Uher a zanechává svou manželku na hradě v Olomouci. Olomouckým hradním areálem prošla celá řada významných osobností. Biskup Jindřich Zdík, syn kronikáře Kosmy, dokončil roku 1131 katedrálu sv. Václava a do hradního areálu přenesl biskupský stolec od kostela sv. Petra, tím se hrad stal také sídlem církevní vrchnosti. Na hradě pobýval také poslední přemyslovec Václav III., který zde byl úkladně zavražděn roku 1306. V letech 1767 v domě kapitulního probošta v areálu hradu pobýval mladý Mozart, který v Olomouci složil 6. symfonii F dur. Z novodobých osobností lokalitu navštívila např. Matka Tereza nebo papež Jan Pavel II.[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/olomouc-castle_(cesky)]+ 
 +=== Dolní náměstí ===
 +* Olomoucké Dolní náměstí je spolu s Horním náměstím nejstarším olomouckým náměstím. Z počátku bylo s Horním náměstím spojeno v horní zúžené části ulicí, která dostala později název Kramářská.
 +* K nejzachovalejším domům na náměstí patří '''Hauenschildův palác''' ze 16. stol. s bohatou kamenickou výzdobou průčelí a nárožním arkýřem s reliéfy antických příběhů, který byl známý jako hostinec U Černého orla, v jehož sále se hrávalo do r. 1770 divadlo. V letech 1770-1830 se hrávalo divadlo v sousedních Masných krámech.
 +* V pomyslném středu Dolního náměstí je '''Morový Mariánský sloup'''. Jako vděk olomouckých měšťanů za odvrácení morové nákazy, která zasáhla Moravu v letech 1714-1716.
 +* V horní části Dolního náměstí je nejstarší z olomouckých kašen, '''Neptunova kašna''' postavená kameníkem Václavem Schüllerem a sochařem Michaelem Mandíkem v r. 1683.
 +* Druhá kašna na Dolním náměstí v jeho dolní části, v Olomouci v pořadí třetí, měla složitější vývoj. Původně kašnu zdobila v r. 1706 socha sv. Floriána zhotovená kameníkem Václavem Renderem, ale protože se motivem nehodil do ideového antického programu ostatních olomouckých kašen, měšťanům se časem sv. Florián znelíbil a v r. 1735 jej vyměnili sochou nejvyššího římského vládce Jupitera, ze stejné kamenické dílny. Socha sv. Floriána byla přestěhována do bývalého olomouckého statku ve Skrbeni na nádvoří zdejší tvrze.
 +* K nejstarším památkám na Dolním náměstí patří '''kostel Zvěstování Panně Marii u kapucínů''', vystavěný spolu s klášterem v letech 1653-1661, nejvýraznější stavba na jižní straně náměstí. Na vstupním portálu je letopočet 1658 a nad portálem je freskový obraz Zvěstování P.Marie, nově namalovaný u příležitost 700. výročí smrti Františka z Assisi olomouckým malířem Jano Köhlerem, při obnově kostela v r. 1926. Dřevěný kříž na terase před kostelem byl vztyčen r. 1933 na paměť 1900. výročí ukřižování Ježiše Krista.
 +* Vedle Hauenschildova paláce, přes Lafayettovu ulici je '''dům U Zlaté koule''', jehož domovním znamením je dělostřelecká koule z pruského obléhání Olomouce v r. 1758. Dělové koule po pruském obléhání najdete i na Lafayettově a Šemberově ulici.
 +[http://www.turistika.cz/mista/olomouc-dolni-namesti-a-okoli]
 + 
 + 
 +* '''Olomoucký hrad''' (tram č. 2, 4, 6) - Bývalý přemyslovský hrad je od roku 1962 národní kulturní památkou. Areál olomouckého hradu s katedrálou sv. Václava, silně pozměněný pozdějšími úpravami a přestavbami, se nachází na Václavském návrší. Do současnosti se zachovalo jen málo viditelných důkazů o významnosti a mohutnosti tohoto hradu, který byl postupem času překryt církevními budovami a katedrálou. Nejvýznamnější částí hradu je v současnosti gotický dóm sv. Václava a částečně dochovaný románský palác s architektonicky cenným provedením okenních otvorů. Z hradu se ještě na ploše Václavského náměstí dochovaly i zbytky románské hradby na jih od katedrály. Monumentálně dodnes působí pozůstatky hradu ze severní a severovýchodní strany, kde se na skalnatém ostrohu vypínají kamenné hradby, pozůstatek obvodové zdi románského paláce s okny, gotický arkýř, Okrouhlá věž a další budovy nesoucí hradní prvky. V těsné blízkosti katedrály se nachází kaple sv. Anny, která v minulosti sloužila jako volební místo olomouckých biskupů a arcibiskupů. Dřívější kapitulní děkanství je dnes sídlem Arcidiecézního muzea, jehož součástí je také přístupná kaple sv. Barbory. První písemná zmínka o hradě v Olomouci je obsažena v Kosmově kronice. Kosmas zaznamenal, že v roce 1055 údělný kníže Vratislav prchá před svým bratrem Spytihněvem do Uher a zanechává svou manželku na hradě v Olomouci. Olomouckým hradním areálem prošla celá řada významných osobností. Biskup Jindřich Zdík, syn kronikáře Kosmy, dokončil roku 1131 katedrálu sv. Václava a do hradního areálu přenesl biskupský stolec od kostela sv. Petra, tím se hrad stal také sídlem církevní vrchnosti. Na hradě pobýval také poslední přemyslovec Václav III., který zde byl úkladně zavražděn roku 1306. V letech 1767 v domě kapitulního probošta v areálu hradu pobýval mladý Mozart, který v Olomouci složil 6. symfonii F dur. Z novodobých osobností lokalitu navštívila např. Matka Tereza nebo papež Jan Pavel II.[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/olomouc-castle_(cesky)]
* '''Katedrála sv.Václava''' - Katedrála sv. Václava se svým dvouvěžovým průčelím patří neodmyslitelně k panoramatu města. Třetí, jižní věž, vysoká přesně 102 metrů, je nejvyšší kostelní věží na Moravě (a druhou nejvyšší v ČR). Halové trojlodí kostela vychází z původní středověké dispozice. Stavbu katedrály zahájil olomoucký údělný kníže Svatopluk v letech 1104–1107. Pokračoval v ní jeho syn Václav, který stavbu před svou smrtí předal biskupovi Jindřichu Zdíkovi. Ještě nedokončená stavba byla vysvěcena v roce 1131. V roce 1141 byla dokončena a stala se biskupským kostelem. Původní trojlodní románská bazilika prošla četnými úpravami a přestavbami. Po požáru v roce 1265 byla katedrála kompletně přestavěna a získala gotickou podobu. Gotické pilíře trojlodí pocházejí ze 13. století. Rozlehlý presbytář o rozměrech 35 x 23 m vznikl jako raně barokní součást stavby. Na konci 19. století získal – ostatně jako celý interiér i exteriér stavby – novogotickou podobu. Pod presbytářem se nachází krypta přístupná dvěma postranními schodišti. Na jižní straně trojlodí je vstup do manýristické kaple sv. Stanislava. Po stranách vstupu do kaple jsou náhrobní desky z 16. a počátku 17. století. Na novogotickém oltáři při jednom z pilířů trojlodí je umístěn relikviář s ostatky sv. Jana Sarkandra (svatořečeného papežem Janem Pavlem II. v roce 1995).[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/cathedrals-churches-and-chapels_(cesky)?detail=217] * '''Katedrála sv.Václava''' - Katedrála sv. Václava se svým dvouvěžovým průčelím patří neodmyslitelně k panoramatu města. Třetí, jižní věž, vysoká přesně 102 metrů, je nejvyšší kostelní věží na Moravě (a druhou nejvyšší v ČR). Halové trojlodí kostela vychází z původní středověké dispozice. Stavbu katedrály zahájil olomoucký údělný kníže Svatopluk v letech 1104–1107. Pokračoval v ní jeho syn Václav, který stavbu před svou smrtí předal biskupovi Jindřichu Zdíkovi. Ještě nedokončená stavba byla vysvěcena v roce 1131. V roce 1141 byla dokončena a stala se biskupským kostelem. Původní trojlodní románská bazilika prošla četnými úpravami a přestavbami. Po požáru v roce 1265 byla katedrála kompletně přestavěna a získala gotickou podobu. Gotické pilíře trojlodí pocházejí ze 13. století. Rozlehlý presbytář o rozměrech 35 x 23 m vznikl jako raně barokní součást stavby. Na konci 19. století získal – ostatně jako celý interiér i exteriér stavby – novogotickou podobu. Pod presbytářem se nachází krypta přístupná dvěma postranními schodišti. Na jižní straně trojlodí je vstup do manýristické kaple sv. Stanislava. Po stranách vstupu do kaple jsou náhrobní desky z 16. a počátku 17. století. Na novogotickém oltáři při jednom z pilířů trojlodí je umístěn relikviář s ostatky sv. Jana Sarkandra (svatořečeného papežem Janem Pavlem II. v roce 1995).[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/cathedrals-churches-and-chapels_(cesky)?detail=217]
-* '''Biskupský palác''' - Románský biskupský palác, dříve známý spíše jako Přemyslovský palác, se nachází na Václavském návrší a jeho jméno se pojí s moravskými údělnými knížaty z rodu Přemyslovců, která zde už v 11. století měla svůj hrad. Dochované části palácové stavby jsou však pozdějšího data a váží se k osobě olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Ten si před polovinou 12. století nechal postavit v sousedství katedrální baziliky biskupský palác, patřící podle dochované kamenické výzdoby k samotné špičce evropské románské obytné architektury. Z budovy Zdíkova paláce se dochovaly západní a severní obvodové zdi. Dvojitě a trojitě sdružená románská okna jsou jedinečná svým antikizujícím dekorem hlavic sloupků a archivoltami okenních oblouků. Na severní straně paláce se nachází gotická kaple sv. Jana Křtitele s nástěnnými malbami z počátku 16. století. V gotické křížové chodbě z poloviny 14. století se dochoval soubor nástěnných maleb z konce 15. století, se zřetelnými vlivy tvorby Albrechta Dürera. Dnes je bývalý biskupský palác součástí prohlídky Arcidiecézního muzea.[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/buildings-and-palaces_(cesky)?detail=218]+* '''Biskupský palác''' - Románský biskupský palác, dříve známý spíše jako Přemyslovský palác, se nachází na Václavském návrší a jeho jméno se pojí s moravskými údělnými knížaty z rodu Přemyslovců, která zde už v 11. století měla svůj hrad. Dochované části palácové stavby jsou však pozdějšího data a váží se k osobě olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Ten si před polovinou 12. století nechal postavit v sousedství katedrální baziliky biskupský palác, patřící podle dochované kamenické výzdoby k samotné špičce evropské románské obytné architektury. Z budovy Zdíkova paláce se dochovaly západní a severní obvodové zdi. Dvojitě a trojitě sdružená románská okna jsou jedinečná svým antikizujícím dekorem hlavic sloupků a archivoltami okenních oblouků. Na severní straně paláce se nachází gotická kaple sv. Jana Křtitele s nástěnnými malbami z počátku 16. století. V gotické křížové chodbě z poloviny 14. století se dochoval soubor nástěnných maleb z konce 15. století, se zřetelnými vlivy tvorby Albrechta Dürera. Dnes je bývalý biskupský palác součástí prohlídky Arcidiecézního muzea (ale pouze v sezóně květen - říjen).[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/buildings-and-palaces_(cesky)?detail=218]
* '''Arcidiecézní muzeum''' - Arcidiecézní muzeum sídlí v rekonstruovaných budovách kapitulního děkanství na Václavském náměstí. Součástí prohlídkové trasy je i románský biskupský palác (dříve známý jako Přemyslovský palác) a kaple sv. Barbory. Nevšedním zážitkem je již samotná prohlídka objektů, dokumentujících stavební a umělecký vývoj v místě tzv. olomouckého hradu na Václavském návrší v průběhu celého tisíciletí – od pozůstatků knížecího paláce přes vrcholné románské, gotické a renesanční etapy až po pozdně barokní a rokokové interiéry. Stálá expozice muzea seznamuje návštěvníky s duchovní kulturou olomoucké arcidiecéze. V obrazárně jsou zastoupena špičková malířská díla shromažďovaná olomouckými biskupy od 16. století. Součástí objektu je i koncertní sál „Mozarteum“, pojmenovaný na památku zdejšího pobytu slavného hudebního skladatele.[http://www.olomouc.eu/tourism/culture/museums_(cesky)?detail=215] * '''Arcidiecézní muzeum''' - Arcidiecézní muzeum sídlí v rekonstruovaných budovách kapitulního děkanství na Václavském náměstí. Součástí prohlídkové trasy je i románský biskupský palác (dříve známý jako Přemyslovský palác) a kaple sv. Barbory. Nevšedním zážitkem je již samotná prohlídka objektů, dokumentujících stavební a umělecký vývoj v místě tzv. olomouckého hradu na Václavském návrší v průběhu celého tisíciletí – od pozůstatků knížecího paláce přes vrcholné románské, gotické a renesanční etapy až po pozdně barokní a rokokové interiéry. Stálá expozice muzea seznamuje návštěvníky s duchovní kulturou olomoucké arcidiecéze. V obrazárně jsou zastoupena špičková malířská díla shromažďovaná olomouckými biskupy od 16. století. Součástí objektu je i koncertní sál „Mozarteum“, pojmenovaný na památku zdejšího pobytu slavného hudebního skladatele.[http://www.olomouc.eu/tourism/culture/museums_(cesky)?detail=215]
* '''Kaple sv. Anny''' - Kaple sv. Anny je jednolodní stavbou, která se nachází v těsné blízkosti severozápadního nároží katedrály sv. Václava. V jádru ji tvoří raně gotická stavba, zasvěcená původně sv. Janu Křtiteli, postavená po roce 1268 dómskou stavební hutí. Stejnojmenná kaple byla později vybudovaná v areálu přilehlého biskupského paláce. Kaple sv. Anny je zmiňována poprvé v roce 1349. Původní kaple byla mezi lety 1306–1349 přestavěna pro vzácný přemyslovský relikviář s paží sv. Anny. Relikviář získala olomoucká kapitula po zavraždění krále Václava III. roku 1306 v Olomouci. Kaple sv. Anny je ve skutečnosti rektorátním kostelem. Od 2. třetiny 17. století sloužila jako volební místo olomouckých biskupů a arcibiskupů (právo svobodně volit biskupa získala olomoucká kapitula od krále Přemysla Otakara I. již v roce 1207). V roce 1617 byla ukončena její celková přestavba v manýristickém duchu. Stavební úpravy financoval tehdejší kapitulní probošt a generální vikář Martin Václav z Greifenthalu a souvisely s činností bratrstva sv. Anny, obnovenou od roku 1581 při jezuitském kostele. Bratrstvo osobně podporoval i tehdejší biskup a stavebník nového presbytáře katedrály sv. Václava – kardinál František Dietrichštejn. Dnes již není možné vidět kapli v podobě z roku 1617 v celé kráse. Při regotizaci průčelí katedrály sv. Václava v letech 1883–1892 musela být zkrácena o celé první jižní pole. * '''Kaple sv. Anny''' - Kaple sv. Anny je jednolodní stavbou, která se nachází v těsné blízkosti severozápadního nároží katedrály sv. Václava. V jádru ji tvoří raně gotická stavba, zasvěcená původně sv. Janu Křtiteli, postavená po roce 1268 dómskou stavební hutí. Stejnojmenná kaple byla později vybudovaná v areálu přilehlého biskupského paláce. Kaple sv. Anny je zmiňována poprvé v roce 1349. Původní kaple byla mezi lety 1306–1349 přestavěna pro vzácný přemyslovský relikviář s paží sv. Anny. Relikviář získala olomoucká kapitula po zavraždění krále Václava III. roku 1306 v Olomouci. Kaple sv. Anny je ve skutečnosti rektorátním kostelem. Od 2. třetiny 17. století sloužila jako volební místo olomouckých biskupů a arcibiskupů (právo svobodně volit biskupa získala olomoucká kapitula od krále Přemysla Otakara I. již v roce 1207). V roce 1617 byla ukončena její celková přestavba v manýristickém duchu. Stavební úpravy financoval tehdejší kapitulní probošt a generální vikář Martin Václav z Greifenthalu a souvisely s činností bratrstva sv. Anny, obnovenou od roku 1581 při jezuitském kostele. Bratrstvo osobně podporoval i tehdejší biskup a stavebník nového presbytáře katedrály sv. Václava – kardinál František Dietrichštejn. Dnes již není možné vidět kapli v podobě z roku 1617 v celé kráse. Při regotizaci průčelí katedrály sv. Václava v letech 1883–1892 musela být zkrácena o celé první jižní pole.
 +
 +
* '''Svatý kopeček / Bazilika minor Navštívení Panny Marie''' (bus č.11) - Barokní poutní kostel s dvouvěžovým průčelím je výraznou dominantou krajiny v okolí Olomouce. K budově chrámu přiléhají po stranách boční křídla s atikou nesoucí sochy 12 apoštolů a dvou světců - sv. Šebestiána a sv. Rocha. Za kostelem se nachází ambit a kaple Panny Marie. Jednolodní interiér chrámu je ve střední části zaklenutý masivní kupolí. Po stranách lodi jsou boční kaple. Na výzdobě interiéru chrámu se podílela řada místních i cizích malířů, sochařů a štukatérů. Jan Kryštof Handke vymaloval pendantivy kupole alegoriemi čtyř světadílů. V jedné z bočních kaplí se nachází Handkeho sv. Augustin, jedno z nejkvalitnějších malířových děl. Vedle obrazu sv. Josefa od Tobiáše Pocka je třeba zmínit i oltářní obraz na hlavním oltáři od benátsky orientovaného Johanna Spillenberga. Na celkovém působení vnitřní výzdoby kostela se nemalou měrou podíleli i sochaři Josef Winterhalter, Jiří Antonín Heinz a Michael Zürn. Tento monumentální chrám byl v květnu 1995 povýšen papežem Janem Pavlem II. na baziliku minor. [http://www.olomouc.eu/tourism/sights/cathedrals-churches-and-chapels_(cesky)?detail=236] * '''Svatý kopeček / Bazilika minor Navštívení Panny Marie''' (bus č.11) - Barokní poutní kostel s dvouvěžovým průčelím je výraznou dominantou krajiny v okolí Olomouce. K budově chrámu přiléhají po stranách boční křídla s atikou nesoucí sochy 12 apoštolů a dvou světců - sv. Šebestiána a sv. Rocha. Za kostelem se nachází ambit a kaple Panny Marie. Jednolodní interiér chrámu je ve střední části zaklenutý masivní kupolí. Po stranách lodi jsou boční kaple. Na výzdobě interiéru chrámu se podílela řada místních i cizích malířů, sochařů a štukatérů. Jan Kryštof Handke vymaloval pendantivy kupole alegoriemi čtyř světadílů. V jedné z bočních kaplí se nachází Handkeho sv. Augustin, jedno z nejkvalitnějších malířových děl. Vedle obrazu sv. Josefa od Tobiáše Pocka je třeba zmínit i oltářní obraz na hlavním oltáři od benátsky orientovaného Johanna Spillenberga. Na celkovém působení vnitřní výzdoby kostela se nemalou měrou podíleli i sochaři Josef Winterhalter, Jiří Antonín Heinz a Michael Zürn. Tento monumentální chrám byl v květnu 1995 povýšen papežem Janem Pavlem II. na baziliku minor. [http://www.olomouc.eu/tourism/sights/cathedrals-churches-and-chapels_(cesky)?detail=236]
-* '''Olomoucká pevnost''' - Olomouc, kdysi hlavní město Moravy, plnila již ve středověku důležitou funkci opevněného centra Moravy. Středověké opevnění někdejšího královského města Olomouce se do současné doby zachovalo pouze ve fragmentech. Zbytky středověkých hradeb mohou návštěvníci obdivovat v Bezručových sadech, kde se dochovala také jedna z vstupních bran do města, tzv. Židovská. Na počátku 17. století bylo olomoucké opevnění ve velmi špatném stavu. V roce 1642, během třicetileté války, byla Olomouc dobyta Švédy, kteří okamžitě započali s opravami původního opevnění. Před nejcitlivější místa hradeb – brány vystavěli na svou dobu nejmodernější fortifikační prvky – bastiony. V roce 1655 byla Olomouc vyhlášena pevnostním městem a postupně byla budována barokní pevnost, jejíž stavba byla završena vystavěním tzv. tereziánských hradeb v letech 1742–1756. Olomouc se tak mohla počítat k jedné z největších a nejdokonalejších bastionových pevností nejen v českých zemích, ale i na celém území habsburské monarchie. Bastionová pevnost prošla pouze jednou zkouškou ohněm, a to záhy po svém dokončení, když v roce 1758 odolala pětitýdennímu obléhání pruského vojska. Při prohlídce města nemohou obdivovatelé vojenských památek vynechat např. unikátní Terezskou bránu z let 1752–1753, jejíž architektonická koncepce vychází z antického triumfálního oblouku, a která se jako jediná z pevnostních bran dochovala na svém původním místě, nebo monumentální tereziánskou zbrojnici, která je typickým příkladem tereziánské vojenské architektury. Ale ani vybudováním barokního opevnění pevnostní dějiny města neskončily, neboť v polovině 19. století bylo bastionové opevnění městského jádra doplněno věncem předsunutých tvrzí – fortů (např. fort Křelov), které vzdálily hlavní obrannou linii dále do předpolí. Přišel čas fortové pevnosti… Během 19. století bylo vystavěno mnoho fortů (např. fort Radíkov) a Olomouc se tak stala na našem území ojedinělým příkladem realizace fortového způsobu opevňování. Návštěvníci města tak dnes mohou navštívit fort č. XIII v Olomouci - Nové Ulici a fort č. XVII v Olomouci – Křelově. Protože však ohraničení města hradbami bránilo jeho dalšímu rozvoji, byla v závěru 19. století pevnostní funkce města ukončena.[http://www.olomouc.eu/tourism/sights/olomouc-fortress_(cesky)] 

Aktuální verze

Obsah

Info

Termín:

  • 18.2.2012

Doprava:

  • RegioJet
  • 7:33-9:58 Praha - Olomouc
  • 17:58-20:31 Olomouc - Praha

Kdo jede:

  • Vašek a Žaneta
  • Honza a Jitka


Trasa

  • 10:00 - Olomouc, hlavní nádraží
  • Tram 2,4,6 na zastávku "U Dómu"
  • Olomoucký hrad, Katedrála sv. Václava, Arcidiecézní muzeum (10-18 hod, 50 Kč), Biskupský palác, kaple sv. Anny
  • Tram 4,6 na zastávku "Okresní soud"
  • Dolní náměstí - Neptunova kašna, Jupiterova kašna, Kostel zvěstování Panny Marie, Mariánský sloup, Hauenschildův palác, Masné krámy
  • oběd
  • Horní náměstí - radnice, orloj, Sloup nejsvětější trojice, Petrášův palác, Ariónova kašna
  • pěšky cesta z Horního náměstí kolem kostela sv. Mořice
  • Tram 2,4,6 ze zastávky "Koruna" na na "Náměstí republiky"
  • Vlastivědné muzeum (otevřeno 10-17hod, vstupné 40 Kč)
  • Tram 2,4,6 na "Hlavní nádraží"


Teoreticky je možnost zajet na Svatý kopeček, ale vzhledem k povětrnostním podmínkám bude vhodnější ho vynechat.

  • Trasa: bus č. 11 - jede cca 4x za hodinu tam i zpět
  • Délka 18 min.


Místa

Kostel sv.Mořice

Kostel svatého Mořice je gotický proboštský farní kostel v Olomouci. Patří do farnosti svatého Mořice. Chrám a jeho bezprostřední okolí patří k nejdéle osídlěným místům ve městě. V bezprostřední blízkosti kostela byly v 70. letech při stavbě obchodního domu nalezeny zbytky románské rotundy z 11. století a rovněž zbytky románského kamenného dvorce ze 12. století. Tyto základy byly vyzvednuty a umístěny do depozitáře Národního památkového ústavu v Olomouci. Kostel má dvě nesymetrické hranolové věže a bohatě klenuté trámové trojlodí. Má také největší varhany ve střední Evropě z roku 1745 (z 15. st. a 1. pol. 16. st.). Varhany postavil mistr Michael Engler. Manuálů je 5, rejstříků je 93.[1]


Horní náměstí

  • Radnice (tram 4,6 Náměstí hrdinů + 1,7 Okresní soud) - Budova olomoucké radnice, která vévodí Hornímu náměstí, představuje již po šest staletí symbol hospodářského a politického významu někdejšího královského hlavního města. Budova radnice je čtyřkřídlá, s vnitřním dvorem uprostřed. Z jižní fasády vystupuje arkýř gotické kaple sv. Jeronýma, který je bohatě zdobený kružbami a figurálními motivy. Při východní straně budovy je dvouosé schodiště s renesanční lodžií. Vedle radniční věže se ve výklenku severní fasády nachází orloj. V interiéru se dochovala řada původních klenutých místností včetně slavnostního sálu (dnešní Obřadní síň). Interiér gotické kaple sv. Jeronýma zdobí unikátní kroužená klenba (nejstarší kroužená klenba tzv. podunajského typu u nás).[2]
  • Orloj - Olomoucký orloj je zasazen do severní fasády radnice. Jeho architektonický rámec tvoří výklenek s lomeným obloukem, dosahující výšky 14 metrů. Dnešní podoba orloje je z 50. let 20. století a je poplatná tehdejší oficiální estetice socialistického realismu. Mozaiková výzdoba orloje sestává z medailonů na bočních stranách výklenku, znázorňujících práce charakteristické pro jednotlivé měsíce v roce. Ve vrcholu výklenku uplatnil autor návrhu - Karel Svolinský – folklorní motiv Jízdy králů. Ve spodní části mozaikové výzdoby jsou po stranách dobově poplatné postavy představitelů pracující třídy.[3]
  • Výstup na radniční věž - Dominanta olomouckého Horního náměstí, 75 m vysoká radniční věž, tvoří nedílnou součást budovy radnice a je přístupná přes její vnitřní prostory. Výstup na vyhlídkový ochoz je možný v letní sezoně 6x denně v rámci prohlídky Olomouc v kostce a mimo sezonu 2x denně v 11:00 a 15:00 prostřednictvím organizovaných výstupů, které zajišťuje informační centrum. Vstupné 15 Kč/os.[4]
  • Petrášův palác - Petrášův palác se nachází na Horním náměstí naproti sloupu Nejsvětější Trojice. Palác byl přestavený ze dvou kamenných gotických měšťanských domů a prodloužený do dvora ve 2. polovině 16. století. Budova barokního paláce má menší vnitřní dvůr, kde se dochovaly renesanční arkády. Po barokní přestavbě získal palác charakter reprezentačního sídla se schodištěm takřka zámeckého typu. Průčelí paláce zdobí prolamované suprafenestry a vstupní portál s atlanty. Hodnotné interiéry paláce mají novorokokovou úpravu. Palác proslavila jak jeho architektonická podoba, tak historický počin Josefa Petráše. Ten zde roku 1746 založil první učenou společnost na území rakouské monarchie, nazvanou Societas incognitorum.[5]
  • Ariónova kašna - Na jihozápadním nároží olomoucké radnice se nachází novodobá Ariónova kašna. Vznikla v roce 2002 v rámci rekonstrukce Horního náměstí a doplnila tak soubor olomouckých barokních kašen inspirovaných antickou mytologií. Jejím autorem je slavný olomoucký rodák žijící ve Francii, sochař Ivan Theimer. Námětem sochařské výzdoby je antická pověst o řeckém básníkovi, pěvci a hráči na kitharu Ariónovi, kterého zachránil z mořských vln delfín, přivábený Ariónovým zpěvem. Oválný bazén kašny je zapuštěný pod úroveň dlažby a nese tři bronzové skupiny: obelisk na krunýři monumentální želvy a dále sousoší dvou dětí a stojícího Arióna s delfínem. Další plastika želvy je k radosti nejmenších obdivovatelů díla umístěna na sousedním prostranství vedle nádrže. [6]
  • Sloup nejsvětější trojice - Olomoucký čestný sloup Nejsvětější Trojice je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Sloup měří 32 metrů a v jeho spodní části se nachází kaple. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená. Jednotlivé figury v nadživotní velikosti zahalují odlehčené a vzdušné drapérie, jejich výrazy a gestikulace jsou výrazné, avšak nikoli přehnaně zatížené barokním dynamismem. Celek sochařské výzdoby sloupu působí přirozeným a harmonickým dojmem.[7]

Dolní náměstí

  • Olomoucké Dolní náměstí je spolu s Horním náměstím nejstarším olomouckým náměstím. Z počátku bylo s Horním náměstím spojeno v horní zúžené části ulicí, která dostala později název Kramářská.
  • K nejzachovalejším domům na náměstí patří Hauenschildův palác ze 16. stol. s bohatou kamenickou výzdobou průčelí a nárožním arkýřem s reliéfy antických příběhů, který byl známý jako hostinec U Černého orla, v jehož sále se hrávalo do r. 1770 divadlo. V letech 1770-1830 se hrávalo divadlo v sousedních Masných krámech.
  • V pomyslném středu Dolního náměstí je Morový Mariánský sloup. Jako vděk olomouckých měšťanů za odvrácení morové nákazy, která zasáhla Moravu v letech 1714-1716.
  • V horní části Dolního náměstí je nejstarší z olomouckých kašen, Neptunova kašna postavená kameníkem Václavem Schüllerem a sochařem Michaelem Mandíkem v r. 1683.
  • Druhá kašna na Dolním náměstí v jeho dolní části, v Olomouci v pořadí třetí, měla složitější vývoj. Původně kašnu zdobila v r. 1706 socha sv. Floriána zhotovená kameníkem Václavem Renderem, ale protože se motivem nehodil do ideového antického programu ostatních olomouckých kašen, měšťanům se časem sv. Florián znelíbil a v r. 1735 jej vyměnili sochou nejvyššího římského vládce Jupitera, ze stejné kamenické dílny. Socha sv. Floriána byla přestěhována do bývalého olomouckého statku ve Skrbeni na nádvoří zdejší tvrze.
  • K nejstarším památkám na Dolním náměstí patří kostel Zvěstování Panně Marii u kapucínů, vystavěný spolu s klášterem v letech 1653-1661, nejvýraznější stavba na jižní straně náměstí. Na vstupním portálu je letopočet 1658 a nad portálem je freskový obraz Zvěstování P.Marie, nově namalovaný u příležitost 700. výročí smrti Františka z Assisi olomouckým malířem Jano Köhlerem, při obnově kostela v r. 1926. Dřevěný kříž na terase před kostelem byl vztyčen r. 1933 na paměť 1900. výročí ukřižování Ježiše Krista.
  • Vedle Hauenschildova paláce, přes Lafayettovu ulici je dům U Zlaté koule, jehož domovním znamením je dělostřelecká koule z pruského obléhání Olomouce v r. 1758. Dělové koule po pruském obléhání najdete i na Lafayettově a Šemberově ulici.

[8]


  • Olomoucký hrad (tram č. 2, 4, 6) - Bývalý přemyslovský hrad je od roku 1962 národní kulturní památkou. Areál olomouckého hradu s katedrálou sv. Václava, silně pozměněný pozdějšími úpravami a přestavbami, se nachází na Václavském návrší. Do současnosti se zachovalo jen málo viditelných důkazů o významnosti a mohutnosti tohoto hradu, který byl postupem času překryt církevními budovami a katedrálou. Nejvýznamnější částí hradu je v současnosti gotický dóm sv. Václava a částečně dochovaný románský palác s architektonicky cenným provedením okenních otvorů. Z hradu se ještě na ploše Václavského náměstí dochovaly i zbytky románské hradby na jih od katedrály. Monumentálně dodnes působí pozůstatky hradu ze severní a severovýchodní strany, kde se na skalnatém ostrohu vypínají kamenné hradby, pozůstatek obvodové zdi románského paláce s okny, gotický arkýř, Okrouhlá věž a další budovy nesoucí hradní prvky. V těsné blízkosti katedrály se nachází kaple sv. Anny, která v minulosti sloužila jako volební místo olomouckých biskupů a arcibiskupů. Dřívější kapitulní děkanství je dnes sídlem Arcidiecézního muzea, jehož součástí je také přístupná kaple sv. Barbory. První písemná zmínka o hradě v Olomouci je obsažena v Kosmově kronice. Kosmas zaznamenal, že v roce 1055 údělný kníže Vratislav prchá před svým bratrem Spytihněvem do Uher a zanechává svou manželku na hradě v Olomouci. Olomouckým hradním areálem prošla celá řada významných osobností. Biskup Jindřich Zdík, syn kronikáře Kosmy, dokončil roku 1131 katedrálu sv. Václava a do hradního areálu přenesl biskupský stolec od kostela sv. Petra, tím se hrad stal také sídlem církevní vrchnosti. Na hradě pobýval také poslední přemyslovec Václav III., který zde byl úkladně zavražděn roku 1306. V letech 1767 v domě kapitulního probošta v areálu hradu pobýval mladý Mozart, který v Olomouci složil 6. symfonii F dur. Z novodobých osobností lokalitu navštívila např. Matka Tereza nebo papež Jan Pavel II.[9]
  • Katedrála sv.Václava - Katedrála sv. Václava se svým dvouvěžovým průčelím patří neodmyslitelně k panoramatu města. Třetí, jižní věž, vysoká přesně 102 metrů, je nejvyšší kostelní věží na Moravě (a druhou nejvyšší v ČR). Halové trojlodí kostela vychází z původní středověké dispozice. Stavbu katedrály zahájil olomoucký údělný kníže Svatopluk v letech 1104–1107. Pokračoval v ní jeho syn Václav, který stavbu před svou smrtí předal biskupovi Jindřichu Zdíkovi. Ještě nedokončená stavba byla vysvěcena v roce 1131. V roce 1141 byla dokončena a stala se biskupským kostelem. Původní trojlodní románská bazilika prošla četnými úpravami a přestavbami. Po požáru v roce 1265 byla katedrála kompletně přestavěna a získala gotickou podobu. Gotické pilíře trojlodí pocházejí ze 13. století. Rozlehlý presbytář o rozměrech 35 x 23 m vznikl jako raně barokní součást stavby. Na konci 19. století získal – ostatně jako celý interiér i exteriér stavby – novogotickou podobu. Pod presbytářem se nachází krypta přístupná dvěma postranními schodišti. Na jižní straně trojlodí je vstup do manýristické kaple sv. Stanislava. Po stranách vstupu do kaple jsou náhrobní desky z 16. a počátku 17. století. Na novogotickém oltáři při jednom z pilířů trojlodí je umístěn relikviář s ostatky sv. Jana Sarkandra (svatořečeného papežem Janem Pavlem II. v roce 1995).[10]
  • Biskupský palác - Románský biskupský palác, dříve známý spíše jako Přemyslovský palác, se nachází na Václavském návrší a jeho jméno se pojí s moravskými údělnými knížaty z rodu Přemyslovců, která zde už v 11. století měla svůj hrad. Dochované části palácové stavby jsou však pozdějšího data a váží se k osobě olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Ten si před polovinou 12. století nechal postavit v sousedství katedrální baziliky biskupský palác, patřící podle dochované kamenické výzdoby k samotné špičce evropské románské obytné architektury. Z budovy Zdíkova paláce se dochovaly západní a severní obvodové zdi. Dvojitě a trojitě sdružená románská okna jsou jedinečná svým antikizujícím dekorem hlavic sloupků a archivoltami okenních oblouků. Na severní straně paláce se nachází gotická kaple sv. Jana Křtitele s nástěnnými malbami z počátku 16. století. V gotické křížové chodbě z poloviny 14. století se dochoval soubor nástěnných maleb z konce 15. století, se zřetelnými vlivy tvorby Albrechta Dürera. Dnes je bývalý biskupský palác součástí prohlídky Arcidiecézního muzea (ale pouze v sezóně květen - říjen).[11]
  • Arcidiecézní muzeum - Arcidiecézní muzeum sídlí v rekonstruovaných budovách kapitulního děkanství na Václavském náměstí. Součástí prohlídkové trasy je i románský biskupský palác (dříve známý jako Přemyslovský palác) a kaple sv. Barbory. Nevšedním zážitkem je již samotná prohlídka objektů, dokumentujících stavební a umělecký vývoj v místě tzv. olomouckého hradu na Václavském návrší v průběhu celého tisíciletí – od pozůstatků knížecího paláce přes vrcholné románské, gotické a renesanční etapy až po pozdně barokní a rokokové interiéry. Stálá expozice muzea seznamuje návštěvníky s duchovní kulturou olomoucké arcidiecéze. V obrazárně jsou zastoupena špičková malířská díla shromažďovaná olomouckými biskupy od 16. století. Součástí objektu je i koncertní sál „Mozarteum“, pojmenovaný na památku zdejšího pobytu slavného hudebního skladatele.[12]
  • Kaple sv. Anny - Kaple sv. Anny je jednolodní stavbou, která se nachází v těsné blízkosti severozápadního nároží katedrály sv. Václava. V jádru ji tvoří raně gotická stavba, zasvěcená původně sv. Janu Křtiteli, postavená po roce 1268 dómskou stavební hutí. Stejnojmenná kaple byla později vybudovaná v areálu přilehlého biskupského paláce. Kaple sv. Anny je zmiňována poprvé v roce 1349. Původní kaple byla mezi lety 1306–1349 přestavěna pro vzácný přemyslovský relikviář s paží sv. Anny. Relikviář získala olomoucká kapitula po zavraždění krále Václava III. roku 1306 v Olomouci. Kaple sv. Anny je ve skutečnosti rektorátním kostelem. Od 2. třetiny 17. století sloužila jako volební místo olomouckých biskupů a arcibiskupů (právo svobodně volit biskupa získala olomoucká kapitula od krále Přemysla Otakara I. již v roce 1207). V roce 1617 byla ukončena její celková přestavba v manýristickém duchu. Stavební úpravy financoval tehdejší kapitulní probošt a generální vikář Martin Václav z Greifenthalu a souvisely s činností bratrstva sv. Anny, obnovenou od roku 1581 při jezuitském kostele. Bratrstvo osobně podporoval i tehdejší biskup a stavebník nového presbytáře katedrály sv. Václava – kardinál František Dietrichštejn. Dnes již není možné vidět kapli v podobě z roku 1617 v celé kráse. Při regotizaci průčelí katedrály sv. Václava v letech 1883–1892 musela být zkrácena o celé první jižní pole.


  • Svatý kopeček / Bazilika minor Navštívení Panny Marie (bus č.11) - Barokní poutní kostel s dvouvěžovým průčelím je výraznou dominantou krajiny v okolí Olomouce. K budově chrámu přiléhají po stranách boční křídla s atikou nesoucí sochy 12 apoštolů a dvou světců - sv. Šebestiána a sv. Rocha. Za kostelem se nachází ambit a kaple Panny Marie. Jednolodní interiér chrámu je ve střední části zaklenutý masivní kupolí. Po stranách lodi jsou boční kaple. Na výzdobě interiéru chrámu se podílela řada místních i cizích malířů, sochařů a štukatérů. Jan Kryštof Handke vymaloval pendantivy kupole alegoriemi čtyř světadílů. V jedné z bočních kaplí se nachází Handkeho sv. Augustin, jedno z nejkvalitnějších malířových děl. Vedle obrazu sv. Josefa od Tobiáše Pocka je třeba zmínit i oltářní obraz na hlavním oltáři od benátsky orientovaného Johanna Spillenberga. Na celkovém působení vnitřní výzdoby kostela se nemalou měrou podíleli i sochaři Josef Winterhalter, Jiří Antonín Heinz a Michael Zürn. Tento monumentální chrám byl v květnu 1995 povýšen papežem Janem Pavlem II. na baziliku minor. [13]
Osobní nástroje